Jen dva prstíky tam strčím, jen co se ohřeju, hned zase půjdu ....

Přesně tak to bylo s jezinkami v pohádce od Boženy Němcové O Smolíčkovi. Byť tuto pohádku určitě Clif nečetl :-), přesto jeho dnešní odpolední herecký výkon, kdy jsme se rozhodli vzít průvanem přes domovní dveře celý dům, neměl chybu. Přestože venkovní teplota byla na hodnotě, kterou asi Clif přímo zbožňuje, a o potřebě se ohřát, nemělo smysl se dnes odpoledne vůbec bavit. P.S. Ale Smolíčka nepřelstil, takže mu nezbylo než zůstat za dveřmi!

Bronzová neděle a druhá svíce na adventním věnci

Včerejší domácí "mikulášská" byla tématem i dnešního rána, neb Mikuláš a jeho družina tu zanechali slušnou stopu. Ráno to vypadalo, že to byli ti nejlepší kámoši, zejména co do zanechané nadílky, byť večer to tak úplně nevypadalo. Ale za rok to prý bude už ve větší pohodě :-) A tak nezbývá než vyloupnout další kousek čokolády z adventního kalendáře, zapálit druhu svíci na adventním věnci a jít si, samozřejmě přiměřeně tomu, co dnes ještě potřebujeme zvládnout, aby příští dva týdny už byly v té správné pohodě, užívat neděli. P.S. Byť teploměr ukazuje v této chvíli necelé dva stupně nad nulou, na zemi jsou patrné stopy slušného přízemního mrazíku. Pokud má vyjít předpověď počasí na dnešek, tak za chvíli už po něm nebude ani stopy a odpoledne možná bude i po delší době zase o chvilce na zahradě.

 

Byla statečná a hlavně, už jsou pryč :-)

Čekání na Mikuláše a jeho doprovod se dnes trošku protáhlo. Holt toho letos kolem nás měli moc (navíc samé hodné děti, takže čerti dorazili s úplně prázdným pytlem), ale žádná nervozita u toho nebyla. Aspoň do té doby, než zazněl domovní zvonek a z chodby se ozvalo "budliky, budliky", aby se nato otevřely dveře a do pokoje vstoupil Mikuláš se svou družinou. Ze začátku to vypadalo, že to o nějaké výměně informací mezi naší Alí a jím a jeho partou, přestože se snažili, nebude. Ale v okamžiku, kdy se objevil košík s nadílkou, ledy postupně roztály a po nesmělém "Děkuji", nastalo i vzájemné plácnutí si a nakonec i společné foto. P.S. A největší rozpovídání se bylo nad konzumací části nadílky po odchodu Mikuláše a jeho družiny na další štaci.

A teď už může přijít (samozřejmě Mikuláš :-)

Ráno všude krásný šedivec, za chvíli postupně se vyjasňující obloha, aby před polednem se teploměr zastavil na 10°C a venku to vypadalo na přicházející se jaro. To ale nemělo žádný vliv na naše plány, takže auto čekala po docela slušném ježdění v tomto týdnu ještě zastávka v Pardubicích na parkovišti před Steak Station, kde jsme se zastavili na dnešní oběd a byť nás zde čekalo překvapení v podobě nového a značně zjednodušeného jídelníčku (pozn. už ten minulý byl dost jednoduchý :-), opět zážitek jak má být. Dalším bodem dnešního programu po "odpoledním klidu" po vydatném obědě, neb místní porce masa jsou docela výzva, už bude návštěva Mikuláše v doprovodu dvou andělů a dvou čertů.

Den vyplněný do poslední minuty

A takový byl právě odešlý čtvrtek. Začal pohodovou jízdou do Prahy, kdy už bylo vidět, že se blíží konec týdne, pokračoval v poměrně svižném tempu několika pracovními jednáními, aby v odpoledních hodinách o trochu dříve než byl plán, následoval přesun do Benic, kde probíhalo setkání klíčových pracovníků naší firmy a já jsem si tam jel převzít jeden z projektových týmů pro řešení témat 1. pololetí příštího roku. A jelikož jsem tam stihl dorazit v čase, kdy měli pauzu pro odreagování se některou ze zde provozovatelných sportovních aktivit, přidal jsem se a na úvod jsem se více než hodinu a půl honil po kurtu s raketou v ruce za badmintonovým míčkem. Odtud už byl přechod k mému týmu "naprosto plynulý", abychom si zbytek řekli po večeři a chvilku spolu strávili i na "nepracovním poli" při disciplínách z kategorie "rychle nabyl a ještě rychleji pozbyl" :-) A aby to bylo úplné, na závěr průjezd celou Prahou i po D11 ve stylu jako "nůž máslem". P.S. Teď nezbývá než se trochu prospat a pak si užít po delší době zase jeden den dovolené a s ním i navazující víkend.