Smiřické svátky hudby 2016

Po delší době zase jeden kulturní zážitek, byť k tomu musím po pravdě dodat, že přestože jsem se už několikrát zamýšlel při pohledu na různé upoutávky na tento hudební festival, zda se tam nepodívat, k této návštěvě přispěla spíše náhoda. Přesněji řečeno role náhradníka za někoho, kdo to měl v plánu a nakonec nemohl.  Nejen celý koncert z tvorby J. S. Bacha, ale i celé prostředí zámecké kaple Zjevení páně bylo velkým zážitkem. A historie dýchala nejen z ní, ale i z řady nástrojů v rukách koncertních umělců, které svým stářím budily úctu a dvoje byly dokonce o několik desítek let postaveny ještě dříve, než se J. S. Bach narodil (21. března 1685). Takže na závěr ještě jednou díky za nevšední zážitek. Nakročeno na to, abychom se zde ještě objevili, máme :-)

Snad od všeho něco

 Začátek týdne byl ve znamení ohlédnutí se za uplynulým rokem.  Že to bylo až teď, je dáno tím, že jsme se ohlíželi po jeho pracovní části a teprve minulý týden byly k dispozici kompletní výsledky. Byť asi už nespočítám, kolikáté to je, nebudu zastírat, že na toto jsem přicházel s větší mírou nervozity než bývalo obvyklé, byť v podstatě nebylo čeho se více obávat. Úvaha se sice ukázala jako správná, ale že začneme až tak rozdílnými pohledy na věc, byť se nakonec vše vyjasnilo, to jsem opravdu nepředpokládal. Stejně to vypadalo i s počasím. Nejprve úplné jaro, pak sníh i v nížin, poté pomalu léto, aby se to dnes nějak vrátilo do normálu. Někde uprostřed byl i na chvilku návrat do dětských let, byť jen do té doby, než došly v mašince baterky a po krátké procházce přes Michelské schody zbyl i čas na kontrolu, zda U Havlíčků ten „Pravý vltavský utopenec tak akorát utopený “ nezmizel z nabídky. Pozn. Nezmizel a opět neměl chybu :-)

Ze zimy zase do jara

Na počátku týdne na řadě míst doslova přívaly sněhu (vlevo), ani na nás tam nahoře nezapomněli, byť toho tolik nebylo, ale výsledek je kromě podhůří a hor, tedy od nadmořské výšky 600 - 700 m n.m., stejný. Zase se to kolem nás zelená a jak to tak vypadá, tak už asi i zůstane, byť srážek ve formě deště prý má být v březnu dostatek. I dnes jim to vyšlo (vpravo). Venku moc barev není, takže se musíme spokojit s tím, co nabízí květena na okenním parapetu. P.S. Dnes to sice nebyly "jen dva prstíčky si ohřeju a pak zase půjdu", ale ví, že dál nesmí, takže OK :-) A jinak z toho druhého narozeninového dárku po dnešním intenzivním hryzání zůstalo jen kopyto. A u toho to asi neskončí :-)

 

 

Mazlíkovy první narozeniny

Daly by se shrnout do jedné rozvité věty. Rychle přijmout gratulaci s pohledem směřujícím do jednoho bodu, pak vydržet ten nekonečný čas do povelu "Volno", abych pak během několika vteřin  spořádal celý dort. P.S. Stihli vyfotit už jen prázdný tácek :-) Ale dortem to neskončilo, takže jsem dostal i něco trvanlivějšího a pokud mi to ještě chvíli vydrží, fotku by tentokrát ještě měli stihnout.

K zimě patří sníh

Ano, obvykle to tak bývá. A první březnový den to potvrdil. Jak bylo ráno vidět, sněhová nadílka, byť u nás to byly jen cca 3 cm, se dostavila. Což však  až k Poděbradům nepředstavovalo žádný problém na dnešní cestě do Prahy, neb dálnice byla beze sněhu jen mokrá. Dvacet kilometrů před Prahou se však situace měnila, aby člověk Jižní spojku projel ve sněhové kaši a čím více se blížil k  firmě, tím bylo na silnici více sněhu až nakonec jsem byl tím prvním, který ráno vjel sněhovou nadílkou do podzemních garáží. P.S. Kolegové žijící v okolí Prahy tentokrát měli před cestou do práce slušnou rozcvičku, neb někde bylo třeba před vraty garáže odházet až 20cm vysokou vrstvu těžkého sněhu. Někde to měli i potmě, neb těžký sníh se na mnoha místech díky pádům stromů do vedené postaral o přerušení dodávky elektřiny.