Manuál je už historií, třeba zvládnout automat

Ráno menší překvapení. Nejen další sněhová nadílka, ale změna s autem  neb to neskončilo jen u jeho kontroly, ale vzhledem k tomu, že dorazily dokumenty i registrační značka už k tomu novému, tak jsme se domluvili, že není nutno čekat na některé drobnosti, které dorazí v příštím týdnu, a rovnou proběhne výměna starého za nové. A tak se dopoledne i stalo. Převzetí proběhlo relativně v pohodě, instruktáž byla taky pro mne srozumitelná, jen praktické zkušenosti s automatem chyběly. A tak nebudu zastírat, že jsem určité obavy z odjezdu z firmy měl, takže ten začátek byl tak nějak „třikrát měř a jednou řež“ J Jak mi všichni říkali, člověk si zvykne rychle, ale chce to si ujet pár kilometrů a řešit přitom i nějakou tu dopravní situaci. Pár kilometrů, tedy přesněji deset, bylo na cestě domů, kdy levá noha i pravá ruka trošku s sebou v určitých situacích ještě „cukaly“. Ale až na jedno poměrně prudké zabrždění (nikdo za mnou nebyl) a snahu se rozjet při omylem zařazeném neutrálu byla jízda domů v pohodě. A aby nezůstalo jen u té desítky, zejména když byla skoro prázdná nádrž, tak jsem přidal pár kilometrů po pražské k nejbližší pumpě, aby došlo i na něco jiného než jsem si zkusil cestou domů. Po zaparkování auta následovalo „uklidnění“ se na běžkách, aby ten zážitek z dnešního dne byl kompletní J

Poctivá pětka uprostřed týdne

Poměrně netypická středa mi dovolila kolem poledne začít uvažovat o tom, že by se dnes mohlo podařit do západu Slunce se trošku protáhnout na čerstvém vzduchu a do svého deníčku přidat nějaký ten kilometr z kategorie „ZA HUMNY“. Tedy bez zvláštního kochání se krajinou, ale stále na čerstvém vzduchu. A tak se i stalo a nakonec z toho byla poctivá „pětka“. Po ní ještě přišlo na řadu auto. To sice mělo na rozdíl ode mne dnes těch kilometrů za sebou více, ale z takových cest, kde byl prašan maximálně smíchán se solí, takže podle toho i vypadalo. A jelikož jej zítra mám předložit ke kontrole před jeho plánovanou výměnou, tak bylo třeba chvilku, byť za poměrně mrazivého podvečera, věnovat i jeho hrubé očistě, což si také podařilo, takže nakonec docela prima den. Škoda, že takto nebylo o vánočních svátcích a tu atmosféru se nepodařilo s tím sněhem úplně spojit, byť stále ještě svěží borovička v obýváku se o to snaží.  P.S. A vozit sníh do Prahy asi není ten nejlepší nápad J

Mrazy polevily, prašanu trošku přibylo

A tak i dnes, chvilku před obědem a hlavně odpoledne bylo na programu jediné. Využít po těch letech situace, kdy za humny máme krásný sníh v dostatečné vrstvě a v něm pár vyjetých stop, na jejichž vzniku jsme se i my včera podíleli. Mráz už takový, jako včera nebyl, kvalita sněhu zůstala, navíc přes pár mraků vykukovalo i sluníčko, takže idylka začínající hned za brankou v plotu. P.S. Clif si sněhu užívá i bez lyžiček a evidentně mu ta letošní zima svědčí :-)

 

První letošní kilometry na sněhu

Na začátku minulého týden to ještě vypadalo, že letošní první kilometry na běžkách budou až pod Dachsteinem, ale změna počasí přinesla dostatečné množství sněhu, aby i u nás v nížině se bylo možno za humny sklouznout. Sice by k tomu nemusel být takový mráz, ale když se uklidnil vítr, tak ta hoďka a půl ve skoro -13°C se docela vydařila a první kilometry přibyly "do deníčku". Dnes to bylo poměrně jednoduché. Vše po rovině, mazat se dalo i kostelní svíčkou a výsledek by byl stejný. Takže pod botu stačilo trochu zeleného a jezdilo to samo :-) A jak to tak vypadá, tak ani na dovolené nebude žádný problém se sněhem, neb dlouhodobá předpověď tam avizuje stále teploty pod nulou a hlavně s průběžným doplňováním sněhové pokrývky, takže při místní péči o stopy je už teď na co se těšit.  P.S. Ale pokud i doma vydrží současná sněhová pokrývka, určitě bude možnost ještě trošku potrénovat :-)

 

Mrzne tu až praští