Středa byla přímo teplotně rekordní. A navíc pro mne vyšla na tento den stejně jako na úterý Praha. Takže pokud nebyl člověk v klimatizované budově, tak venku bylo pomalu jako v sauně. Jak již pomalu bývá tradicí, závěr dne, kdy přespávám v Praze, se opět odchýlil proti plánu. Vedro navíc přispělo i k tomu, že se nikomu nechtělo využít večeři na méně formální pokračování dnešního dne s tím, že bychom si "nachystali munici" na zítra. I cesta pěšky na hotel nabádala k tomu, že sehnat něco k jídlu (a rychle) v nejbližším okolí, by mohla být správná strategie, a pak zůstat na pokoji. Ale když jsem dorazil na pokoj a zjistil, že to tam s tím teplem nebude jiné, volba s večeří padla tedy na osvědčené místo, byť se za ním muselo kousek pěšky. Když ale u bývalé Magické zahrady, nyní pivovarské restaurace Kolčavka, kde byli kolegové včera, mne přepadla zvědavost, proč nezkusit nic jiného, bylo i s tímto plánem vše jinak. Ale nebyla to nakonec Kolčavka, ale o další čtvrthodinu pešky podél Botiče nad stadionem Bohemians nacházející se restaurace U Gullivera. Nemusím dodávat, že v rámci pitného režimu bylo po příchodu třeba hned konat, takže první kladné hodnocení bylo "zkresleno" rychlostí konzumace, kdy člověk si připadal, jako když dorazí po půldenním putování do oázy v poušti (do té s vodou :-). Ale i pak zůstalo u něj. Přidám už jen, že následně přinesené jídlo a celková atmosféra s velmi příjemnou obsluhou to ještě vylepšily. Sice se mi nechtělo z poměrně příjemného chládku zpět, ale "klávesnice čekala" ještě na nějaké ty mé úhozy, aby na zítra ráno bylo vše OK, takže nezbývalo, než vyrazit zpět. Středa byla vlastně takovým mezníkem týdne po všech stránkách. Čtvrtek už v Praze a pátek v Hradci proběhly v obvyklém duchu, za menšího horka. Co bylo trošku mimo rámec, byl počet "kafí" (myšleno těch cappuccin a frappé) v pěti pracovních dnech. Ale vlastně ani to nebylo úplně mimo mísu, neb to zdůvodňuje současné vedro a vzpomínky na italský dovolenkový týden, kde za celý týden jsem neprojevil zájem o jediný čaj, zato mléka tam padlo nad obvyklý průměr. Dnes ale už startujeme den (na sobotu opět velmi brzy, neb se chci po ránu otočit do Pardubic) zeleným čajem. Ale hned odpoledne se frappé pokusí o vyrovnání, byť to asi nedopadne, neb před polednem bude další "Vůně čtyř šálků", aneb Meng Ding Si Bei Xiang. A jelikož bude celý víkend v podstatě o zahradě a příslušenství, přijde na řadu opět i zahradní krb, aby ten přechod z minulého víkendu plného slavení a dobrot nebyl tak rychlý. A co neprojde krbem, doplní zahrada :-)
A tak nebylo divu, že na jeho závěr dnes padla i pořádná ryba, byť nebyla sladkovodní. Nebylo to ale jen o vodě, byť jí je všude spousta. V pátek za 16 hodin tu spadlo dle sousedova přesného srážkoměru celých 44 litrů na m2! V pátek to tu bylo několik hodin i o elektřině. Během páteční sloty, tedy přívalového deště a poměrně silného větru, někde něco vypadlo v distribuční síti, takže jsme tu byli chvilku bez proudu. Obnovení dodávky se ale úplně nepovedlo, chyběla jedna fáze, takže vše v domě připojené na 380V bylo mimo provoz resp. hrozilo, že by mohlo po zapnutí "shořet", jak se tu již jednou stalo v případě pumpy ve studni. Příčina se zjistila po příjezdu poruchové čety. Do vedení kousek od nás se dostala větev ze stromu, který se větrem významně nachýlil, a "vyhodila pojistky" až na obci. Takže po týdnu bez mobilu teď zase pár hodin bez elektřiny. Zrovna v čase, kdy to člověk nepotřeboval. Ale co, opět jsme, nic podstatného nám neuteklo, vše zase funguje, ale zjišťujeme, že nám ta příroda v poslední době dává nějak víc najevo, kdo je tu pánem. A o čem kromě práce a vody, mimochodem všechny sudy jsou naplněny, aby zahrada měla jistotu na několik dní potřebné vláhy, byl tento týden? Standardně hlavně o cestování do Prahy a zpět (tentokrát to jak po Jižní spojce, tak po D11 bylo klidnější), řadě jednání, aby se člověk večer chvilku od všeho odpojil na zahradě a v sobotu navíc vyměnil obrazovku notebooku za "ohňové představení" v krbu doplněné v samém závěru ohřátím rychlé večeře :-). P.S. A letos se rýsuje jeden paradox - úroda jablek na jediné zahradní bonsaji bude asi větší než součet úrody ze tří polokmenů jabloní, neb ty ten letošní mráz na konci jara už nerozchodily a můžeme být rádi, že opět obrostly a možno doufat, že příští rok z nich něco bude.
