Středa byla přímo teplotně rekordní. A navíc pro mne vyšla na tento den stejně jako na úterý Praha. Takže pokud nebyl člověk v klimatizované budově, tak venku bylo pomalu jako v sauně. Jak již pomalu bývá tradicí, závěr dne, kdy přespávám v Praze, se opět odchýlil proti plánu. Vedro navíc přispělo i k tomu, že se nikomu nechtělo využít večeři na méně formální pokračování dnešního dne s tím, že bychom si "nachystali munici" na zítra. I cesta pěšky na hotel nabádala k tomu, že sehnat něco k jídlu (a rychle) v nejbližším okolí, by mohla být správná strategie, a pak zůstat na pokoji. Ale když jsem dorazil na pokoj a zjistil, že to tam s tím teplem nebude jiné, volba s večeří padla tedy na osvědčené místo, byť se za ním muselo kousek pěšky. Když ale u bývalé Magické zahrady, nyní pivovarské restaurace Kolčavka, kde byli kolegové včera, mne přepadla zvědavost, proč nezkusit nic jiného, bylo i s tímto plánem vše jinak. Ale nebyla to nakonec Kolčavka, ale o další čtvrthodinu pešky podél Botiče nad stadionem Bohemians nacházející se restaurace U Gullivera. Nemusím dodávat, že v rámci pitného režimu bylo po příchodu třeba hned konat, takže první kladné hodnocení bylo "zkresleno" rychlostí konzumace, kdy člověk si připadal, jako když dorazí po půldenním putování do oázy v poušti (do té s vodou :-). Ale i pak zůstalo u něj. Přidám už jen, že následně přinesené jídlo a celková atmosféra s velmi příjemnou obsluhou to ještě vylepšily. Sice se mi nechtělo z poměrně příjemného chládku zpět, ale "klávesnice čekala" ještě na nějaké ty mé úhozy, aby na zítra ráno bylo vše OK, takže nezbývalo, než vyrazit zpět. Středa byla vlastně takovým mezníkem týdne po všech stránkách. Čtvrtek už v Praze a pátek v Hradci proběhly v obvyklém duchu, za menšího horka. Co bylo trošku mimo rámec, byl počet "kafí" (myšleno těch cappuccin a frappé) v pěti pracovních dnech. Ale vlastně ani to nebylo úplně mimo mísu, neb to zdůvodňuje současné vedro a vzpomínky na italský dovolenkový týden, kde za celý týden jsem neprojevil zájem o jediný čaj, zato mléka tam padlo nad obvyklý průměr. Dnes ale už startujeme den (na sobotu opět velmi brzy, neb se chci po ránu otočit do Pardubic) zeleným čajem. Ale hned odpoledne se frappé pokusí o vyrovnání, byť to asi nedopadne, neb před polednem bude další "Vůně čtyř šálků", aneb Meng Ding Si Bei Xiang. A jelikož bude celý víkend v podstatě o zahradě a příslušenství, přijde na řadu opět i zahradní krb, aby ten přechod z minulého víkendu plného slavení a dobrot nebyl tak rychlý. A co neprojde krbem, doplní zahrada :-)
Středa byla přímo teplotně rekordní. A navíc pro mne vyšla na tento den stejně jako na úterý Praha. Takže pokud nebyl člověk v klimatizované budově, tak venku bylo pomalu jako v sauně. Jak již pomalu bývá tradicí, závěr dne, kdy přespávám v Praze, se opět odchýlil proti plánu. Vedro navíc přispělo i k tomu, že se nikomu nechtělo využít večeři na méně formální pokračování dnešního dne s tím, že bychom si "nachystali munici" na zítra. I cesta pěšky na hotel nabádala k tomu, že sehnat něco k jídlu (a rychle) v nejbližším okolí, by mohla být správná strategie, a pak zůstat na pokoji. Ale když jsem dorazil na pokoj a zjistil, že to tam s tím teplem nebude jiné, volba s večeří padla tedy na osvědčené místo, byť se za ním muselo kousek pěšky. Když ale u bývalé Magické zahrady, nyní pivovarské restaurace Kolčavka, kde byli kolegové včera, mne přepadla zvědavost, proč nezkusit nic jiného, bylo i s tímto plánem vše jinak. Ale nebyla to nakonec Kolčavka, ale o další čtvrthodinu pešky podél Botiče nad stadionem Bohemians nacházející se restaurace U Gullivera. Nemusím dodávat, že v rámci pitného režimu bylo po příchodu třeba hned konat, takže první kladné hodnocení bylo "zkresleno" rychlostí konzumace, kdy člověk si připadal, jako když dorazí po půldenním putování do oázy v poušti (do té s vodou :-). Ale i pak zůstalo u něj. Přidám už jen, že následně přinesené jídlo a celková atmosféra s velmi příjemnou obsluhou to ještě vylepšily. Sice se mi nechtělo z poměrně příjemného chládku zpět, ale "klávesnice čekala" ještě na nějaké ty mé úhozy, aby na zítra ráno bylo vše OK, takže nezbývalo, než vyrazit zpět. Středa byla vlastně takovým mezníkem týdne po všech stránkách. Čtvrtek už v Praze a pátek v Hradci proběhly v obvyklém duchu, za menšího horka. Co bylo trošku mimo rámec, byl počet "kafí" (myšleno těch cappuccin a frappé) v pěti pracovních dnech. Ale vlastně ani to nebylo úplně mimo mísu, neb to zdůvodňuje současné vedro a vzpomínky na italský dovolenkový týden, kde za celý týden jsem neprojevil zájem o jediný čaj, zato mléka tam padlo nad obvyklý průměr. Dnes ale už startujeme den (na sobotu opět velmi brzy, neb se chci po ránu otočit do Pardubic) zeleným čajem. Ale hned odpoledne se frappé pokusí o vyrovnání, byť to asi nedopadne, neb před polednem bude další "Vůně čtyř šálků", aneb Meng Ding Si Bei Xiang. A jelikož bude celý víkend v podstatě o zahradě a příslušenství, přijde na řadu opět i zahradní krb, aby ten přechod z minulého víkendu plného slavení a dobrot nebyl tak rychlý. A co neprojde krbem, doplní zahrada :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat