Ano, dnes padla volba na návštěvu libereckého Dinoparku. Cestou jsme se stihli zastavit v místním infocentru vyzvednout dárek, takže jsme smázli resty ze včerejška, a mohlo se začít na novo s další akcí. Sice na začátku to bylo trošku s rozpaky, ale pak, když se otevřel svět dětské zábavy, který je jeho součástí, přestal vadit nejen občasný řev prehistorických potvor, ale i imitace bouřky v pralese. A hlavně některé zprvu nepřijatelné disciplíny odmítané konstatováním "to neumím, to nechci" se staly nejoblíbenějšími :-) Obrázky hovoří za vše, tak není nutno popisovat, jak dlouhá byla cesta k východu, abychom ještě všechno jednou vyzkoušeli a konečně se dostali na nějaké jídlo. Tam ale první zádrhel, vedle Dinoparku jen hranolkový fastfood, v přízemí obchodního centra jedna vegetariánská restaurace a pak jedna Asie. Když ani v blízkém okolí nebylo nic vidno, volba padla na návrat zpět a druhou návštěvu místní restaurace La Pasta. Volba opět nezklamala, tentokrát to pro nás nebyla pizza, ale těstoviny resp. lasagne a v případě Ali na přání připravené gnocchi s parmazánem a rajčatovou omáčkou. Divil se i pan majitel, když celá porce v Ali zmizela, stejně jako včerejší buchtičky s krémem. Ke cappuccinu byla dnes navíc i místní specialita jeho 75 leté babičky, takže málem nešly zapnout pásy v autě :-) Po návratu k penzionu letmé přivítání s koníky a teď je "popolední siesta" před krátkým cyklovýletem se zmrzlinou před večeří.
Ano, dnes padla volba na návštěvu libereckého Dinoparku. Cestou jsme se stihli zastavit v místním infocentru vyzvednout dárek, takže jsme smázli resty ze včerejška, a mohlo se začít na novo s další akcí. Sice na začátku to bylo trošku s rozpaky, ale pak, když se otevřel svět dětské zábavy, který je jeho součástí, přestal vadit nejen občasný řev prehistorických potvor, ale i imitace bouřky v pralese. A hlavně některé zprvu nepřijatelné disciplíny odmítané konstatováním "to neumím, to nechci" se staly nejoblíbenějšími :-) Obrázky hovoří za vše, tak není nutno popisovat, jak dlouhá byla cesta k východu, abychom ještě všechno jednou vyzkoušeli a konečně se dostali na nějaké jídlo. Tam ale první zádrhel, vedle Dinoparku jen hranolkový fastfood, v přízemí obchodního centra jedna vegetariánská restaurace a pak jedna Asie. Když ani v blízkém okolí nebylo nic vidno, volba padla na návrat zpět a druhou návštěvu místní restaurace La Pasta. Volba opět nezklamala, tentokrát to pro nás nebyla pizza, ale těstoviny resp. lasagne a v případě Ali na přání připravené gnocchi s parmazánem a rajčatovou omáčkou. Divil se i pan majitel, když celá porce v Ali zmizela, stejně jako včerejší buchtičky s krémem. Ke cappuccinu byla dnes navíc i místní specialita jeho 75 leté babičky, takže málem nešly zapnout pásy v autě :-) Po návratu k penzionu letmé přivítání s koníky a teď je "popolední siesta" před krátkým cyklovýletem se zmrzlinou před večeří.
Žádné komentáře:
Okomentovat