První říjnová sobota bude v Praze

Druhá půlka  týdne už byla klidnější, dokonce se na chvilku umoudřilo i počasí, takže bylo možno na chvíli vylézt i z "pod střechy". A aby se všechny ty stresy "vykompenzovaly", na Františka doplnilo všechny ty poslední čaje jedno cappuccino "mimo plán". A jelikož v pátek bylo i v rámci jednoho jednání "už" tento týden druhé, tak to vidím, že těch čajů do konce týdne bude docela dost, aby byl zachován obvyklý poměr, tedy 1 ku "nula nula nic" :-) P.S. Aladinova včerejší prognóza dnešního počasí, tedy srážky až k večeru asi nedopadne, byť tu máme skoro jasno. Za humny totiž čekají poměrně těžké mraky a dle směru větru soudím, že jdou z východu, takže tu každou chvíli něco spadne. Na druhou stranu pokud je vítr sem přivane tak, že je odfoukne od Prahy a my tam budeme mít přes den slušné počasí (určitě by si jej tato návštěva v Praze zasloužila), tak ať tu prší třeba celý den.  P.S. Podzimní výzdoba se už objevuje i doma a plněné topinky se také ujaly :-)

Praha stála a ani nebylo třeba pomalých taxíků

 Ráno jsem asi byl u někoho tam nahoře v přízni, neboť se mi podařilo ranní cestu autem do pražské kanceláře zvládnout v obvyklé pohodě, resp. s minimálním zpožděním. Myšleno  proti obvyklému průměru. A to v řádu jednotek minut. Chvíli potom, co jsem zaparkoval auto, se doprava jak na příjezdu, tak i uvnitř Prahy téměř zastavila. A vůbec nebylo třeba, aby na silnice vyrazili se svou pomalou jízdou někteří místní i přespolní taxikáři J A jak bylo vidět, tato přízeň mne neopustila po celý den, přestože venku (zrovna ve chvíli, kdy jsem v areálu přecházel mezi dvěma budovami) zhoustnul déšť tak, že před začátkem jednání bylo nejprve třeba aspoň trošku uschnout. Přeci si nenamočím deštník, který vozím pro případ deště v autě J  Prostě jsem si jen řekl, že v tu chvíli padalo štěstí, aby to nakonec bylo i předzvěstí odpoledních, sice očekávaných ale svým obsahem dost překvapivých zpráv, které daly odpověď na část v tuto chvíli otevřených otázek. Se zbytkem, aby z toho bylo do konce roku kompletní řešení, si už budeme muset poradit v našem „malém týmu“. P.S. Byť určité zklidnění, ale naskýtá se rovnou otázka, na jak dlouho v těch téměř permanentně probíhajících změnách to bude.

Pondělní čardáš

Aneb jak co nejlépe zavřít dveře za 3. čtvrtletím a pak co nejlépe vstoupit do 4. čtvrtletí. Zdánlivě snadný úkol, ale jak to většinou bývá, zdání klame. Takže dnes "lítalo", co peří mělo, aby to dopadlo aspoň na dobrou, byť k ní ještě chybí pár stránek textu přečíst a něco málo k tomu napsat, aby si člověk s klidným svědomím mohl říci, že zítřek v Praze už nebude kopírovat dnešní dopoledne v Hradci Králové. A aby byla mezi tím nějaká pauza, půjdu se teď z toho na chvíli "vykrájet a vyvařit", abych nejen doplnil energii, ale aspoň na chvíli musel myslet na to, abych se neříznul, místo na to, co přinese zítřek. Pravda, je to v těchto dnech nejen trošku nervózní, ale i hektické, neb se nakupily úkoly a kapacity k jejich řešení zůstaly stejné, ale snad  tuto nárazovou vlnu překonáme a jakmile se účetně zavře třetí čtvrtletí, už to bude zase jen o tom, co je ještě reálné stihnout v tomto kalendářním roce. Na rozpracování ostatního už přijde řada, až se někde něco uvolní. P.S. Dnešek mi ještě potvrdil, že poučovat někoho o tom, že když něco chce, že si o to musí říci, nejlépe, když k tomu ještě přidá jedno kouzelné slůvko, to by mi šlo. Ale abych se sám podle toho řídil, na tom ale musím já osobně zapracovat! A ještě přidám druhé zjištění - tentokrát ze zahrady. Že by končící sklizeň rajčat a paprik vystřídaly jahody :-)?

Neděli rozpůlilo odpolední cappuccino

Sice to není přesná polovina, ale plus/minus to tak asi bude, když tím zásadním "dělítkem" bylo snížení počtu osob v našem domě na obvyklé minimum :-) Což znamená, že skončilo víkendové výletování, výletníci vyrazili směr domov a život v domě se výrazně "zpomalil" :-)  Dnešek už i tak až na odpolední návštěvu dětského hřiště byl v teple a v klidu. Myšleno u domina, kreslení, modelování a pohádek. Vypadá to tedy, že se tento víkend líbil všem, tradičně zabodovala i domácí koprovka a přispělo k tomu i počasí, což po uplynulých dnech byla vítaná změna. Sice na příští víkend, kdy máme plánován výlet opačným směrem, tak pěkné počasí nepředpovídají, ale třeba se budou mýlit, abychom si té víkendové Prahy řádně užili, neb tentokrát to bude hlavně o venku.

V pondělí tou správnou nohou do čtvrtého roku

S tím brzkým odebráním "na kutě" to klaplo jen tak napůl, neb se k hodnocení toho všeho aktuálního, co se kolem mne stačilo udát za uplynulý týden, přidal i určitý náhled do budoucna, a tak se spát stále nějak moc nechce. Všechno kolem až na jednu událost plánovanou na konec léta příštího roku, začíná nápadně připomínat konec roku 2013. Budu se mj. proto muset pro připomenutí podívat o pár stovek článků zde zpět, abych si to upřesnil. Co mne taky v souvislosti s tím ještě napadlo, že dnes uplynuly tři roky strávené v aktuální funkci ve firmě na jedné židli. Vlastně na dvou, protože druhá je v Praze. Ve světě managementu je to obvykle lhůta, která je u řady těch, co z pozice vlastníků firmy rozhodují, většinou podnětem ke změně. Někdy tomu je i opačně, což ale rozhodně není můj případ. A jak věřím, nebude se to v nejbližší době opačně týkat ani mne. Sice by se dalo  spekulovat, že když jsme z původního složení sedmičleného týmu zůstali dva, a když se připravují ke konci roku další změny (u nás probíhají častěji), ale raději nebudu nic přivolávat, neb úplně stačí, že to nelze nikdy vyloučit. P.S. Takže v úterý čeká i pražská židle v kanceláři, která za ty tři roky také žádné změny nedoznala. Vlastně doznala, průhledné sklo je polepeno matnou folií, a přibyli dveře, neb provoz na chodbě trošku "zhoustl" :-)