Na pár dní zase “čistý stůl”, aspoň ve firmě

Teď by to chtělo pokračovat v tom chvilku i doma. Nadcházející víkend bude spíš asi přát zahradě, minimálně co do doplnění vláhy, ale snad bude možno v neděli večer říci, že se něco podařilo udělat resp. aspoň domluvit či naplánovat, neb červen už by neměl “protéct mezi prsty” co do zážitků. Tím posledním stále zůstává Jiz50. Energii jsem na to doplnil z poslední krabičky v tomto týdnu a něco z toho se povedlo už dnes, byť nic zážitkového kromě “tří chodů” před pergolou servírovaných do podvečerních hodin. P.S. Servis dostaly také jabloně, byť to nebylo vůbec sladké. Ale rozlezlé mšice a další jarní škůdci si zasloužily opak, a to formou pěkně hořkého, letos už předposledního, postřiku.  A z porce na víkend se ukrojil úklid sklepa, byť ne úplně načisto. Zítra se to bude hodit, neb se zvedá vítr a každou chvíli začne pršet.

Praha pod mrakem

S odstupem času by se dalo říci, že nejen co do počasí. Stejně jako v pondělí v HK jsem po skončení jednání,  tentokrát v Praze, vyměnil MHD, v tomto případě metro, a v místě přestupu zvolil pro zbytek cesty pěší přesun téměř liduprázdnými částmi města, kde v turistické sezóně byla na některých místech hlava na hlavě. Tím mám na mysli hlavně Vyšehrad. I v Praze byla “krabička”, tentokrát ale ta domácí. A dostalo se i díky otevřenému okénku SBX na cappuccino k ní. Z Prahy jsem si tentokrát toho dnes na zbývající dva pracovní dny moc nepřivezl, neb jsem původně zvažoval vzít si zítra dovolenou, a tak jsem si toho více posunul do první půlky týdne. Ale ani tentokrát se “nudit” nebudu. Na druhou stranu jsem si konečně přivezl první informace pro aktualizaci svých plánů, na které dopadl ten koronavir a jak to tak vypadá, budeme se s jím vyvolanými změnami nejen “potkávat”, ale budeme se s nimi učit i žít. Dva z přiložených obrázků jakoby už v sobě měly určitou symboliku příštích dnů. Které dva to jsou, to už nechám na každém. 

V podstatě nic nového

Nejdelší nouzový stav dlouhé historie skončil, ale s jeho koncem se nic zásadního nezměnilo. Přesněji žádná změna, která by se nás nějak dotkla. Jediná, co by možná stála za zmínku, bylo otevření venkovních zahrádek dosud uzavřených restaurací. I naše “firemní” restaurace vystavila ven stoly a židle, ale servis zůstal přes výdejní okénko, tedy plastové krabičky pokračují. Dnes sice byla šance najíst se z talíře v jedné z otevřených zahrádek na Velkém náměstí, ale jelikož jednání kousek od něj skončilo dříve, musel bych na otevření trošku déle čekat, takže opět krabička. Sem aspoň přidám pár obrázků z téměř liduprázdného historického centra Hradce Králové. Zítra čeká Praha. 

V čem bude zítřek jiný?

Sice už nebude nouzový stav, ale díky platnosti epidemiologických opatření rozdílu nepoznáme. A tak si na nějakou změnu budeme, zůstanou-li v platnost aktuální informace k tomuto dni, muset počkat až na příští pondělí. Takže i právě končící neděle byla jako ty předchozí “mezi ploty”. Kdo z toho měl užitek, byl sklep pod domem a vlastně taky i pergola, neb odtud se na zahradu, na balón a okna přestěhovalo zbylé zazimované rostlinstvo. Jelikož došla zásoba domácích nakládaček, na jednom se záhonů vznikla i jedna “dočasná stavba”. Počasí nedělnímu pobytu venku sice přálo, ale díky větru to na odpolední cappuccino nějak nebylo. Zato v poledne jsem si řádně “naostřil” na příští týden jazyk. Vlastně spíš trošku spálil, neb toho domácího olejíčku s výluhem z těch “miliónových” papriček, který jsem si přidal navíc, bylo asi tak o tři kapky více než na ty oblíbené “dvě papričky” :-) P.S. Že bychom si nakonec to frappé v přístavu v Lixouri letos dali? Jak to tak vypadá, hlavním problémem asi nebude covid-19, ale Smartwings, se kterými je sjednána a částečně i zaplacena doprava tam :-(

Zítra končí nouzový stav

Avšak některá omezení zůstávají v platnosti s tím, že další “rozvolnění” (aspoň podle těch aktuálních informací) přijde v pondělí 25. května. S těmi informacemi a hlavně s tím, jak se rychle mění, se doslova roztrhl pytel. Asi ten nejlepší příklad jsou dovolené. Nedávno to vypadalo, že dva roky nevytáhneme paty z naší kotliny a ejhle, na začátku června už otevírají pomalu všechny dovolenkové destinace v rámci EU. Kdo je teď asi zaskočen, je naše vláda a cestovní kanceláře. Od jedné z nich jsme včera obdrželi nabídku na “výhodné”storno námi objednaného zájezdu. Ale abych jim nekřivdil, proti jiným CK to storno je necelých 15% ceny zájezdu. Ale ať je to jak je to, děkujeme, ale nechceme. Zvláště když se Řecko pro návštěvníky otevírá 1.6., tak si počkáme na reakci naší vlády a CK na to. V tom tempu, jak se pomalu každý den mění informace není důvod něco uspěchat. Mimochodem premiér také počítá s tím, že se o dovolené do Řecka podívá :-) Tolik k dění za plotem. Mezi ploty nám závěr pracovního týdne nic nového nepřinesl, neb díky dvěma dnům v Praze toho času na pobyt mezi ploty nebylo. Zato páteční odpoledne a celá sobota dopadly tak, jakoby se chtělo všechno, na co zahrada čeká po odchodu “ledových můžů”, stihnout. A nejen že se stihlo to, co čekala zahrada. I my jsme se stihli v tom krásném sobotním počasí odměnit odpoledním cappuccinem a první letošní flákotou ze zahradního grilu. P.S. Clif se “cvičí” hlídat kočárek:-) Zatím by to měl být kočárek, který by se měl trošku bát. O sebe :-