Sobotní polední čas v kuchyni

Jednou z oblastí, která u mne není ovlivněna současnými opatřeními a zákazy, a zdůrazňuji ještě jednou, že jen z mého pohledu, neb z pohledu těch, co se jí věnují profesionálně, to je téměř krach, je gastronomie, přesněji vaření. U mne to je naopak. Aktuální situací se pro mne otevřely podmínky, abych se v něm, byť jen za účelem "vlastní" konzumace uvařených jídel, mnohem více realizoval. Dnes přišel čas prezentovat se a přislíbit, že tentokrát to už bude pro "domácí bublinu" a že snad nikdo nebude místo sobotního oběda muset nakonec hladovět :-) Takže už to bylo o trošku větším množství surovin a i delším čase na přípravu. Volba nemohla padnout na nic jiného než na indickou kuchyni, abych konečně zúročil do "mne vložené investice" a předvedl se více než jen s plným talířem placek chapatí resp. jen s ochutnávkou toho, co jsem si pro sebe dosud uvařil. A aby to nebyla hned nějaká hodně pikantní "pecka", padla volba na kuřecí po indicku tedy Chicken Masala. A výsledek? Na jedné straně spokojenost, i když ta pikantnost, přestože jsem "umravnil" koření na polovinu, byla tak na hraně, na straně druhé radost, že opakování vítáno. Pro něj si z dneška odnáším pár drobných vylepšení k vyladění, aby to úplně sedlo do chutě "domácí bubliny", přesněji do úrovně té pikantnosti :-). P.S. A já pro sebe ještě dodávám, že by to mohlo být o malinko více krémovější, s jogurtem tedy tolik nešetřit,  a taky s nějakou zelenou ozdobou nahoře. Dnes ten koriandr byl jen sušený.

Sníh na většině míst vydržel

No konečně. Poprvé se za letošní zimu sněhová nadílka (v pořadí již druhá :-)) kromě silnic a lesních cest "dožila" druhého dne, byť i dnešní ranní teplota měla daleko do nějakého většího mrazu. Ale těch pár desetinek pod nulou, byť jen po ránu, tomu napomohlo. Ale pod sněhem už to bylo to původní bláto, na které těžký sníh napadl, takže o něčem jiném, než o krátké vycházce do lesa (s opatrným našlapováním), pokud se člověk nechtěl vrátit s blátem až za ušima, to dnes nebylo. Ale jelikož do přelomu první a druhé dekády zbývá ještě pár dní, nezbývá věřit, než že ta pravá zima se tu aspoň na pár dní zde ještě objeví. P.S. Stávající počasí v kombinaci s aktuálními opatřeními a zákazy moc šancí na nějaké fungování kromě aktivit uvnitř domu, do kterých se ale moc nechce :-), zatím moc nedává a začíná chybět i to sluníčko. Byť už se konečně začíná poměrně viditelně prodlužovat den.

Kdy jindy než v tomto čase ?

Když už to s tím sněhem, který by v našich končinách vydržel do druhého dne, v letošní zimě zatím nedopadlo, tak kdy jindy  by to mělo dopadnout, než na přelomu první a druhé lednové dekády? Tedy v čase, který zde provází pomalu tradičně to asi nejdelší mrazivé období v zimní sezóně. K větším mrazům to má sice stále daleko, ale snad teplota kolem nuly s lehkým přízemním mrazíkem po ránu udrží do zítra (nebo dále) něco z té dnešní nadílky  cca  5 cm těžkého sněhu. A když v odpoledních hodinách se aspoň na chvilku vyjasnila obloha, vypadalo to tu pomalu jako zimní idylka. A kdyby toho sněhu bylo aspoň jednou tolik, mohly na nějaké louce přijít ke slovu aspoň na pár stovek metrů běžky.  Ale jelikož kdyby jsou chyby, jak se říká, tak běžky jsou v letošní zimě nadále "minus". Nejen zde, ale i na horách, neb když to tam sleduji, tak se přiznám, že se mi tam zatím (a hlavně na otočku a bez ničeho "doplňkového" kolem) ani nějak nechce. 

Dozvuky loňských vánočních svátků

Pozvolný rozjezd do nového roku i letos doprovází (asi tak do svátku Tří králů :-)) pár domácích "symbolů" spojených ještě z časem vánočním. Pominu-li pokračující spíše podzimní počasí (na noční mrazy si prý musíme počkat na až konec tohoto týdne), které už se na přelomu roku pomalu také stává již tradicí,  je to druhá vánočka, která letos měla problém se vejít na plech :-), vánoční osvětlení a vánoční stromeček. Jejich "životnost" je dána pořadím, jak jsou zde za sebou uvedeny. Ale ani na první pracovní počinek nového roku nebylo zapomenuto, takže hned první pracovní den v novém roce došlo na revizi předvánoční úpravy vjezdu a k doplnění pár koleček silničního separátu, aby se odstranily drobné nerovnosti, které se objevily o dvou týdnech "provozu". P.S. Byť je v "dosahu" možnost "obědů do krabičky", nechávám si tuto variantu zatím jen v záloze. Možná, že zase přijde vhod až při "plném pracovním nasazení, ale teď je na programu domácí kuchyně. Stran stále se zhoršujícího se vývoje denních hodnot indexu rizika a dalších ukazatelů epidemie covid-19, kdy už pomalu není co zakazovat, není ani co plánovat. Tak věřme, že začínající očkování, jehož strategie se zatím, bohužel, mění každý týden, už je tou první vlaštovkou na začínajícím obratu situace, třeba k tomu přispějí i avizované mrazy a hlavně snad už většina pochopila, že tu pomocnou ruku každý nalezne hlavně na konci své paže, jak kdysi řekla herečka Audrey Hepburn. Jen s tou sociální odloučeností je čím dál tím obtížnější se vyrovnat. A to je stav, na který zrovna moc z nás připraveno není. Tak snad nebude škodit, když si zde člověk připomene něco z neuskutečněných či zatím aktuálních, ale docela ohrožených plánů na nejbližší čas. Obrázků je na to v domácím archívu a na webkamerách příslušných míst určitě dost.

Ohlédnutí nejen za posledním dnem r. 2020

Začal bych ale právě jím, byť jsem se jeho "programu" věnoval v předchozím příspěvku. Spíše bych ale jen doplnil, že to byl první a jak všichni doufáme, tak ten poslední, Silvestr trávený v nouzovém stavu. Pro řadu lidí to byl také pracovní den. Pro nás tentokrát ne, byť by se v jednom případě dalo mluvit o určité pohotovosti. Ale v tom druhém to bylo bez jakýchkoli pracovních aktivit směřovaných "za plot" a jak to tak vidím, tak ani nejbližší další dny v začátku nového roku nebudou jiné. Co se hned po půlnoci ale propsalo do prvního dne nového roku, je na tuto dobu u nás již pomalu "tradičně mizerné"  počasí. Ale nechme už uplynulý Silvestr Silvestrem se všemi jeho zvláštnostmi a změnami (mj. jsme přesunuli i "bublinky" až na Nový rok) historii a pojďme k uplynulému roku jako celku. Asi zásadní změny proti jeho začátku jsou dvě. Jedna, že na jeho konci došlo ke změně mého stavu ze zaměstnance do stavu nezaměstnaný a druhá, že náš rodinný tým "posílily k naší velké radosti dvě vnučky, Štěpánka a Anička. U té prvně uváděné změny zatím hodnocení chybí, ale s odstupem času a s dalšími informacemi resp. novými zkušenostmi/poznatky k některým věcem, se to uskutečněné a co do charakteru doslova převratné rozhodnutí začíná vidět jako v dané situaci to nejlepší. Teď bude třeba vše s tím související dokončit tak, aby vedlo i k nějakému posunu. Ať v již existujících oblastech/činnostech či v něčem, co bude úplně nové. Byť děním po většinu roku se prolínal koronavir a možnosti byly po většinu roku omezené, na nějaké nové zážitky prostor byl. A tak na "kladnou" misku našich "hodnotících vah" kromě již zmíněného narození Štěpánky a Aničky přispěl tradiční lednový pobyt pod Dachsteinem završený úspěšně absolvovanou Jizerskou 50, pár wellness víkendů, dva dovolenkové týdny na Jižní Moravě a na Českomoravské vysočině a několik privátních akcí v samém závěru roku. Nesmím ale ani zapomenout na rodinná setkání nejen po skončení  1. vlny covid-19 a na několik schůzek s přáteli a bývalými kolegy v samém závěru roku. Na druhé misce těchto vah by asi měla  skončit celková "režie" 2. čtvrtletí, neb to bylo takové od "jednoho ke druhému" podle osobních priorit, bohužel v řadě případů vynucených už k tomu existující situací, která si konání/řešení vyžadovala už bez dalšího odkladu.  Pod tímto hodnocením by se dala schovat řada věcí, ale od poloviny léta se to začalo postupně vracet do obvyklého "normálu", aby od října už u řady událostí/ situací začal chybět stres a vracela se tam pohoda. V závěru roku se také podařilo částečně smazat vzniklé kondiční manko částečně způsobené obavami kolem koronaviru, kdy v 1. etapě nikdo z nás pomalu nevěděl, zda vůbec má "vystrčit čumák" ze dveří. A že tím hlavním příspěvkem na té druhé misce je ta epidemie Covid-19, asi netřeba zdůrazňovat. Těch negativ, co jsou s ní spojeny, je tolik, že by se to dalo vyjádřit slovy "kam se podíváš".  Na druhou stranu by se ale nemělo zapomenout i na určitá pozitiva, neb tato nepříznivá situace byla spouštěčem řady událostí či řešení, který ještě na začátku právě uplynulého roku byla pomalu nemyslitelná resp. záležitostí několika let. Ale byť stále platí, že "kdo nic nedělá, nic nezkazí", také platí (tj. i v nouzovém stavu), že "všichni nemohou být odborníky na všechno", neb každá nepovedená věc má svůj účet a ten musí někdo zaplatit. A s tím přecházíme i do toho nového roku, r. 2021. Ten už rovnou začal nouzovým stavem s pomalu těmi nejpřísnějšími opatřeními a nadále stoupajícími čísly počtu nakažených. Nejfrekventovanějším slovem prvních dnů nového roku je a zřejmě i po celý rok bude slovo "Očkování".  A to asi bude tím nejdůležitějším na misce vah letošního roku. Takže plánovat či dokonce předpokládat nějaký neobvyklý zážitek není zatím reálné, přesto uvidíme, čím nás nejbližší dny spíše týdny překvapí. Co z těch již tradičních bude určitě chybět, bude lednový pobyt pod Dachsteinem. Ten si tady budu moci připomenout maximálně obrázky z místní webkamery :-). P.S. Novoroční čočkovka byla nakonec pro plný počet "účastníků" našeho letošního novoročního oběda :-). A ta loňská  čísla z  "chytrých hodinek" nakonec nejsou tak špatná, byť ten výpadek ve 2.Q byl slušný. Ale to všechno předchozí je naprosto nicotné, neb do nového roku přecházíme zdraví a v očekávání, že přijatá opatření tu nepříznivou situaci zlomí. Plány, co dělat, až se to stane, nezmizely, jen se budou muset trošku upravit .