Malé povánoční zamyšlení

Ještě na konci léta jsem si říkal, jaká je to pohoda, že se v blízkém okolí to zdraví drží resp. se aspoň v jednom případě zlepšuje. Takže jsem v tom čase z dnešního pohledu vlastně spolu s pár důležitými věcmi v podstatě řešil jen nepodstatné "ptákoviny". Kdybych tušil, co přinese polovina podzimu, asi by tomu bylo jinak. Ale nakonec, zřejmě i s notnou dávkou podpory "odněkud shora", kdo ví, vůlí a péčí všech zainteresovaných se podařilo, že nejen že Vánoce proběhly v klidu a pohodě, ale dostává se i na povánoční bilancování, které by tedy mohlo mít i trošku pestřejší obsah. Obsah, který však bude s určitostí založen díky času, kdy vzniká, více na pocitech, než na strohých faktech. Zejména když každé Vánoce jsou jiné a díky tomu, jak kolem nás čas stále rychleji plyne (zde první pocit, neb po faktické stránce to pravda být nemůže :-)), tak i obtížně srovnatelné. Jaké tedy byly? Určitě jsme patřili do kategorie těch, kterým bylo o Vánocích hezky. Co hezky, v kontextu nedávných dnů přímo nádherně. Ježíšek na nikoho nezapomněl, zažili jsme spoustu radosti, ochutnali spoustu dobrot a potvrdili si, že se nic nemění na tom, že ty pravé Vánoce a náladu kolem dělají děti a jejich spontánní radost. V případě těch letošních  to bylo potvrzeno více než na 100% :-). To pravé slavení letos vlastně odstartovalo na Štědrý den odpolední sousedské setkání "Ve 4 u studny", kde bylo i hodně znát, že už máme za sebou ta různá omezení, uzávěry atd., byť těch jiných viróz je stále v tomto čase kolem dost a dost. Navíc se podařilo "odfiltrovat" vše nepříjemné, co se děje v těchto časech kolem nás, takže jsme si domů "odnášeli" již patřičně vyladěnou vánoční náladu. K té "úplné" spokojenosti už chybělo snad jen to, aby na Štědrý den nezůstala jen ta kupička sněhu pod borovicí, jejíž stopa zřejmě během pár následujících hodin už definitivně zmizí.  Deště bylo dost, zejména včera večer, takže kdyby to trošku podpořil mráz, tak jsme tu možná měli sněhovou kalamitu :-) A jak to tak vypadá, i v dalších dnech nebude počasí s deštěm skoupé. Na Silvestra při avizované teplotě až 16°C už by ten déšť nemusel být ani tak studený :-) Ono to až tak vtipné ale není, neb možná bude třeba vzít postřikovač a věnovat se broskvím, neb celková délka expozice s teplotou nad 8°C v této zimě při těchto teplotách zřejmě dosáhne hraniční hodnoty pro první ošetření během několika příštích dnů. Ale to už není o pocitech, ale o faktech, takže to už patří jinam. O čem ale tady zatím nebyla řeč, byly dárky. Sice by se z výše napsaného dalo usoudit, že i zde se to vydařilo, přesto pár slov i k tomu připojím, neb pocitově to úplně nevyšlo, jak bylo mnou zamýšleno a vlastně od poloviny letošního roku plánováno. Prostě  "nedozrála" situace, do které by se to dalo zasadit, aby to mělo smysl. Ale jelikož se na tom nepřestává pracovat, tak třeba se to podaří později :-) Není to však nic, co by v atmosféře posledních dnů roku mělo zasluhovat větší zmínku či dokonce tam vnést nějakou melancholii. Rok končí, byl hodně náročný a jsem docela pyšný, že jsme jej, zejména jeho závěr, tedy i vánoční svátky, dobře zvládli a vzkazuji, že ty další příležitosti, které se do toho "nevešly", určitě nezůstanou s koncem roku zapomenuty. Některým se už dostalo připomenutí, že na ně brzy dojde.  Ale to už je také téma na jiný příspěvek, k jehož obsahu může ještě přispět několik posledních dnů tohoto roku. P.S. A že nezaškodí si po vánoční "hibernaci" malinko protáhnout tělo, o tom byla dnešní "inspekce" okolních cest. Sice jen takovým indiánským během, ale s potěšujícím výsledkem, že vánoční svátky nezanechaly větších stop na kondici, navíc když dnes trošku více foukalo (jak to tak bývá, tak většinou proti) a na lesních cestách bylo patrné, jak moc tu včera lilo. 

A zítra tu máme Štědrý den

A jak to tak venku vypadá, tak bude stejně jako celé vánoce opět na blátě. V lepším případě jen toho bláta nebude tolik. Ty poslední dny po návratu z Pardubic byly docela "nahoru a dolů". Zážitků a dojmů tolik, že by někomu vystačily na měsíc, vlastně možná i na několik měsíců. Podařilo se všechno co bylo v plánu stihnout ještě před Vánocemi, navíc ve dvou případech s výsledkem, který hodně potěšil, byť do poslední chvíle jsem v takový i věřil. Jen to předvánoční "ochutnávání"  bylo letos spíše schovávání sebe sama před deštěm. Naštěstí v takových časech, kdy malé či větší občerstvení zapadlo do pro něj" obvyklých časů".  V jednom případě to byla i dobrá inspirace na další domácí "kuchtění". Těch několik málo surovin je na tuto dobrotu doma vždycky dost. A přestože venku je stále nevlídno, "pod naší střechou" je už vše na příchod těch skutečných Vánoc připraveno, aby si bylo možno ten Štědrý den užít hned od rána. I tentokrát bude nadílka dělená do dvou dnů, ale to hlavní včetně tradičního sousedského setkání "U studny" čeká již zítra. Navíc už ne jen v naději, ale po tom všem z nedávných dnů téměř už téměř s jistotou, že to bude den plný jen těch příjemných zážitků. Jeden už začal včerejším zimní slunovratem, kdy Slunce vstoupilo do znamení Kozoroha a s tím nejen začala astronomická zima, ale přichází i to hlavní a snad i pro většinu z nás pozitivní. Že se začíná prodlužovat den, což je důležité zejména v tomto čase, kdy se nacházíme někde na rozhraní předvánočního shonu a předpokládané sváteční "hibernace" (minimálně v těch nejbližších dnech) a kdy je smutku kolem docela dost.  Že by ale v tomto duchu byli naladěni pro titulky svých článků v posledních dnech někteří novináři, tak to asi ne. Naštěstí ale na Štědrý den noviny nevycházejí. A byť ani v zítřejších zprávách na Internetu "negativním zprávám" neunikneme, už to ale určitě bude v menšině. Ale stejně jako ty novinové, tak i ty "elektronické" se určitě "nepřetaví" do negativní nálady. Když už ty Vánoce nebudou na sněhu, tak snad se aspoň na chvilku ukáže Slunce a svými paprsky přes den doplní do vánoční venkovní osvětlení a pomůže doplnit tu mozaiku všeho, co činí nadcházející svátky radostnými. Tak už nezbývá než popřát všem, aby takové i byly a stejné bylo možno říci i na samém konci roku o těch několika dnech, které do jeho konce ještě zbývají.

Něco přes stovku km na východ, pár stovek výškových metrů k tomu ...

A tam téměř  dokonalá "zimní pohádka". Ale v tomto případě nezbývá než jen tiše závidět :-) Zážitků za ten do toho již posledního celého týdne tohoto roku "prodloužený víkend" bylo ale určitě dost. Zejména když tam k tomu byly tak skvělé podmínky. P.S. Místo asi netřeba nijak zvlášť představovat, byť předchozí zkušenost s ním zatím byla jen při výrazně teplejším počasí.

Že by mráz kulminoval a Vánoce byly zase bez ?

Myšleno beze sněhu. Ale že by aspoň nějaký nezůstal, zejména u borovice, kde se jej povedlo navršit do pár desítek centimetrů výšky, tomu už nevěřím, takže nějaký tu bude a třeba i v těch několika následujících mrazivých dnech ještě něco připadne, aby to tomu úplnému roztátí odolalo. A co by mohlo stát za řeč z celého již téměř uplynulého víkendu? Asi jen to počasí, které ničemu zajímavému (aspoň v našich končinách) až na jednu malou chvilku moc nepřálo, takže až na dnešní dopoledne, přesněji řečeno ráno, bylo téměř vše pod střechou. Dopoledne začalo hodně brzy ráno cestou do města v rámci které se mi podařilo "odzkoušet" místní inteligentní dopravní systém, což se za obvyklého provozu přes den nemůže nikdy podařit. Při průjezdu městem jsem si připadal, jako bych řídil vozidlo s absolutní předností v jízdě, jak na každé křižovatce mi naskakovala zelená, aniž jsem musel zastavit.  A když už jsem tam byl, tak proč si zrovna nesplnit cíl vidět nějaký z hradeckých vánočních stromů rozsvícený. Povedlo se to hned se dvěma, samozřejmě nikde ani živáčka, takže se naskytly i další zajímavé pohledy, jako třeba pěší zóna z Masarykova náměstí k Labi. Opět za obvyklého času nedosažitelné. Potom už řádně vyvětrán jsem už ještě absolvoval "podle lístečku" krátkou procházku téměř liduprázdným Albertem, abych přešel do sobotního "módu" a uklidil se na zbytek dne už pod střechu. Zítra k té bílé kolem přibyde ještě setkání se snad už posledním letošním "bílým pláštěm" a pak už nezbývá, než to  začít posouvat do stavu, abychom si i ty letošní vánoční svátky co nejlépe užili. A že budou opět něčím jiné? Takový už je holt život a navíc přece pro většinu toho platí známe "jaký si to uděláme, takový to budeme mít". P.S. Zítra by se třeba už mohlo podařit usadit vánoční jedli do stojanu  a připravit místo pro její umístění :-)

První větší mrazy letošní zimy jsou tu

A přinesl je až předposlední týden před vánočními svátky. S nimi přišel i lehký sněhový poprašek, který však díky jim stále drží. Bohužel jeho výška nestačí ani na "kamenky", tedy běžky, které už pod sebou snesou téměř vše, pokud to aspoň trochu jede. Ale to tu zatím nevychází, zejména když většina okolních polí zůstala ve stavu po hluboké orbě a jen na několika z nich je zaseto, tedy poměrně rovný povrch. Ale co je to platné, když pár centimetrů vzrostlé osení vykukuje nad sněhovou pokrývku. Možná by se dalo něco podniknout mezi řadami stromů v sadu, ale tam zase zůstala trošku vyšší tráva, takže by se člověk s tou troškou sněhu akorát do ní "propadl". Takže čekání s nadějí, které ale moc nepřeje předpověď počasí na příští týden. A tak se člověk musel "spokojit" s ranními vycházkami, kde mu společnost dělal Clif. Nebo že by to bylo obráceně? Asi ano, neb na rozdíl ode mne, ten si to lítání v sadu řádně užíval.  Odpoledne to doplnilo jedno krátké posezení v Dobré čajovně, neb jsem chtěl nejdříve ochutnat to, co jsem si chtěl koupit. A? Místo jednoho balíčku sypaného čaje jsem si nakonec přivezl domů dva. A přestože jsem na ochutnávku zvolil opravdu dobře, koupil jsem si dva jiné, neb opět  zvítězila zvědavost. U ochutnávání jsem zůstal i večer, kdy jsme si doma nejen něco připomenuli, ale zjistili jsme i, že i trošku "po babicovsku" upravený recept na osvědčenou pomazánku na jednohubky chutná skvěle. Na druhou půlku pracovní části týdne jsem se opět vypravil do Pardubic. Nejen "zkontrolovat", jak jsou na tom se sněhem a jak to vypadá na Pernštýnském náměstí. Zjištění? Vánoční trh se mi sice líbil, ale chvilku  po poledni ta pravá atmosféra k tomu tam prostě není. Zima o trošku menší, což je logické, zejména když se teplota měří mezi domy na sídlišti. A se sněhem téměř stejné. V jednu chvíli mi dokonce připadalo, že jej tam měli více. Proč měli, když tam stále leží? Protože s dneškem přišel opět "návrat" domů, tentokrát s jedním "stop-over", jak by řekli milovníci létání. Povedlo se totiž při vší smůle z posledních dvou předvánočních týdnů uskutečnit aspoň jednu předvánoční schůzku, při které přišla na řadu trošku jiná témata, než jen ta, kterými aktuálně žijeme. A byť v tom nebylo nic z atmosféry posledních dnů v roce, přesto po delší době zase radost. Zejména když ještě ráno, kdy jsem volal pro její potvrzení, jsem si nebyl jist, zda i tato nebude nakonec přeložena na někdy později, tedy v podstatě někam na začátek příštího roku.  Zítřkem bych už konečně chtěl smazat poslední předvánoční resty a snad se dostanu i k tomu, abych viděl nějaký vánoční strom rozsvícený. Ale nemyslím ten, na který u nás z okna koukám :-(  Jinak víkend bude i něčím neobvyklý, ba co jedinečný. Letos to totiž určitě nebudu já, kdo se první z osazenstva domu sklouzne na běžkách na nějakém pořádném sněhu. P.S. A pokud s tím něco neudělám v dohledné době, mohl bych být nakonec i poslední.