Dnes se dočkaly jen kladiva, sekáče a rozbruška

Rýč musí vydržet až do středečního odpoledne, neb výměna odpadního potrubí mne dnes zaměstnal od časného rána až do podvečerních hodin. Ale stihl jsem to aniž bych si do sklepě musel donést přenosný reflektor. Zprvu to vypadalo, že vše skončí obědem, ale jak to tak bývá, některé předměty věkem utrpí, takže původně zamýšlené napojení na kameninu po odříznutí jejího hrdla se změnilo v menší "archeologický výzkum" kolem této trubky, neb jedna malá prasklina způsobila, že bylo nutno spoj posunout až dovnitř zdi ohraničující sklep. A jelikož stavitel používal nejen přepálené cihly ale i vysokopevnostní cement, vysekání otvoru kolem trubky chvilku zabralo. ale nakonec i to se podařilo vyřešit a hlavní odpady z domu resp. místnosti, odkud jsou vyvedeny, jsou zase v provozu.  Nakonec se ale podařila nejen ta výměna, ale i to vytlučení některých zbytečných starostí a chmur z hlavy. Sice se ještě nedá úplně říci to obvyklé, "tak zvesela do dalších dnů", ale změna to je. Na zbylých dnech tohoto týdne už bude, aby se to dotáhlo. Rýč a lopata čekají na středeční odpoledne a tečka by mohla být na příštím úterku, kdy by měl skončit "Projekt 3Z".  P.S. Odtud asi plyne ta největší nervozita, neb že by "P3Z" v úterý neskončil, si nechci ani připustit.

Pátek a sobota s návratem dvacítek

Samozřejmě myšleny jsou venkovní teploty. Byť ta neděle už se k tomu podzimu více přiblížila, ani pro těch několik příštích dnů by to ten klasický podzim připomínat nemuselo. A stejně jako první půlka týdne, i ten jeho zbytek byl tak trošku "nadplán". V tom, že kromě rýče a zahradních nůžek se tam vešla i ranní návštěva Hradce. A když už jsem tam byl, tak proč se nestavit v pneuservisu a zkusit rovnou vyřešit i ty zimní pneumatiky a nové disky. A vyšlo to tak, že brzy bude nejen dodávka, ale hned poté by mohla dopadnout i montáž, neb se v jejich plánovacím kalendáři našlo volné okno. A že ani vstup do příštího týdne nebude "pozvolný", o tom už ve sklepě svědčí nejen složený materiál na výměnu odpadového potrubí, ale i nářadí na její zvládnutí. Zejména na vybourání zabetonované kameniny v základech domu. To vypukne hned, až na mne ráno opustí dům, aby se vrátili o obvyklém odpoledním čase doufajíc, že odpady budou napojeny do nového rozvodu. A pokud se nestihne i to kolem, byť to úplné finální začištění proběhne až na jaře s dalšími úpravami ve sklepě. tak že i to dopadne v nejbližších dnech. A stále to není jen o těch podzimních barvách a i to cappuccino se včera zase vrátilo ven. Byť tentokrát to posezení bylo trošku netradiční, neb se mi za tím účelem nechtělo vytahovat z pergoly stůl a nabídl se stoleček od poté na zimu uklízeného zahradního domečku naší Štěpánky. Na rozdíl od léta bylo toto okénko bez obsluhy :-) P.S. Jinak se mi "na pozadí" v posledních týdnech toho ne zcela humorného a příjemného nahromadilo trošku více než je zdrávo, takže věřím, že s rýčem resp. kladivem v ruce se valné většiny toho v několika příštích dnech už konečně zbavím a těch několik úspěšně zvládnutých "zařizovacích" restů  doplní ještě pár dobrých zpráv. Snad to tento již téměř uplynulý týden konečně rozsekl, aby se to třeba mohlo potvrdit i nějakým tím podzimním výletem. Pro tento případ se v kalendáři určitě místo najde, byť připadá v úvahu už jen nějaký prostředek týdne.

Ani ochlazení neubralo na zážitcích

Aneb prognóza z minulého příspěvku se naplnila již po čtyřech dnech, takže pro zítřek a víkend se "otevřely" další možnosti. Zejména když se očekává a v tomto čase tomu vše i nasvědčuje, návrat vyšších teplot a slunečného počasí k tomu. Všemu asi "vévodily" úterní 3,5 hodiny strávené na křesle ve 1. patře povilonu č.11 hradecké fakultky. Zážitek to byl opět silný a opět hluboký, zejména co do hloubky některých výkonů. Však se mi poté odpoledne hezkou chvíli nějak nedařilo otevřít více pusu. Ale to hlavní se povedlo, další návštěva už by měla být tím finále, do kterého zbývá něco málo přes deset dnů. Jinak když už jsme zmínil hradeckou nemocnici, tak ani tu pardubickou jsem, byť za poměrně slušného deště, tentokrát nevynechal. Čtvrteční odpolední půl roku plánovaná návštěva zde svými výsledky vše "rozjasnila", takže potom už náladu nezkazilo ani podvečerní cestování, když mi ujel návazný spoj a domů jsem se vracel za tmy posledním spojem. A čím se vyplnil zbylý čas? Trošku se hledalo a něco i nakupovalo v e-shopech, ale nic na sebe ani k jídlu či pití. Nákupy obnášely vše na výměnu stávajícího odpadního potrubí, tedy od jeho vyústění z obytné části domu do sklepa po jeho napojení na hlavní rozvod pár metrů od domu, a hledání se zaměřilo na nové disky a zimní pneumatiky na auto, abych se i toto dalo do konce října "odfajfkovat". Že si po nákupu budu asi muset na přezutí pár dní počkat, s tím počítám. Rovnou si objednat na e-shopu  pneumatiky zkompletované s disky jsem si totiž nějak netroufnul. Nákup sice udělám přes e-shop, ale pod "dohledem" pneuservisu včetně jejich následné montáže a výměny. A na víkend už je taky jasno - v hlavní roli bude rýč a zahradní nůžky. Doufám, že v kontejneru na bioodpad zbyde o víkendu ještě nějaké to místo, neb odvoz se předpokládá až po víkendu. P.S. Že to bude pár náročných dnů jsme tušili už při pondělku, kdy jsme si v podvečer na jednom prima setkání připíjeli nejen na ty příští dny :-).

Sbohem a šáteček teplému počasí

I když to v tom relativním srovnání s v tomto čase obvyklými teplotami nemusí tak  dnes a v těch nejbližších dnech vyznít. Ale každopádně by to měly být ty dny, během kterých by se mohlo povést vypořádat se konečně s koncem léta a nástupem podzimu. Zejména co do všeho toho, co je třeba udělat v místech, která nejsou někde pod střechou nebo uvnitř domu či příslušenství. Uplynulé dny tomu, byť magický pátek třináctého se trošku "vzpíral", docela napomohly, takže pod střechou skončil zbytek letošní úrody ze zahrady. Samozřejmě kromě skleníku, kam ještě ten pravý podzim nedorazil. K tomu pátku jen tolik, že se do něj dostalo i pár věcí, které už nesnesly odkladu ani o den déle. Takže ten od brzkého rána pel mel začatý s lístečkem č. 7 v hradecké Medile, mající pokračování v cestování ranní špičkou přeplněným busem do Pardubic s plánem činností pomalu na každou tam strávenou půlhodinu završeným podvečerním návratem opět busem, měl ještě večerní pokračování, aby víkend už nebyl jen o tom, co aktuálně přijde pod ruce. Navíc bylo v TV první čtvrtfinále MS v rugby. Prostě pátek jaký dlouho nepamatuji. Víkend už byl klidnější, sobotní dopoledne si sice ještě vyžádalo návštěvu města, ale pak už zahrada. Že z ní "zmizela" úroda, to už jsem zmínil. Ale že to provázelo pár koleček zelené biomasy, to je třeba zmínit také, neb té je, zejména když ještě není všemu konání na zahradě pro letošek konec, opravdu hodně. A byť tu ještě čekáme nějakou tu odpolední dvacítku (myšleno venkovní teplotu :-), cappuccino se už definitivně stěhuje domů a občas jej začíná doplňovat i večerní horký punč. A jestli pel mel toho právě končícího týdne byl bohatý, tak ten příští týden nebude jiný. Ale na rozdíl od něj by měl přinést i další "silný zážitek" z 1. patra pavilonu č.11 hradecké fakultky. Snad už bude jeho výsledkem brzký "postup do finále" a poté bude již následovat ta téměř dva roky očekávaná změna. Zda přinese ty 4 proklamované výhody, to si nedovolím tvrdit. Ale že naplní, co od toho očekávám já, to už mohu říci ještě před tím "finále" s plánovaným termínem na poslední říjnový den.

Po dalším teplotním rekordu už bude jen sešup

Ale na ten rychlý, končící letošní prodloužené babí léto, bychom si prý ještě měli počkat až do víkendu. Následujících pár dní by totiž odpolední teploty venku měly ještě být nad tou magickou dvacítkou. Tam už ale hezkých pár dní není voda v bazénu, takže dneškem definitivně skončila letošní sezóna, která zejména v září neměla chybu. Bazén už v nejbližších dnech čeká jen zazimování. Jinak ty uplynulé tři dny byly jako na horské dráze. Tedy chvíli nahoře, chvíli dole. Myšleno hlavně co do nálady.  Pondělní odpoledne to načalo, když se do ničeho nechtělo,  aby úterní ráno pokračovalo v "nastaveném" módu. Hned ráno jsem "ochutnal", co mohu čekat v následujících více než dvou měsících při cestování vlakem mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Rychlík sice přijel jen o tradičních 5-10 min. později, což už sice nikdo neřeší, stejně tak to, že z Rosic pokud nebudeme chtít jezdit rovnou z Hradce do Pardubic autobusem, budeme muset zbytek na pardubické nádraží absolvovat autobusem. Ale co hýbalo cestujícími bylo, že rychlík přijel jen s polovinou vagónů, takže jsem si po delší době stejně jako ti další postál nejen ve vlaku ale i poté v autobuse. Věřme, že je to začátek a že po prvních dnech se už obsluha té výluky srovná, což už začalo být patrné při cestě zpět. Tentokrát přímým autobusem. Tomu to sice trvalo o čtvrt hodiny déle než vlaku, ale jelikož odjíždí vždy o cca 10 min. dříve než je pravidelný odjezd vlaku, tak se návazná "pětka" bus k nám nadále stíhá. Přesto ale občas pouvažuji, zda nebude lepší využít auto. Dopoledne jakoby někde "pracovala" umělá inteligence, neb náladu "doplňovaly" jí odpovídající informace jak z rozhlasu, tak i z Internetu. Takže jsem se pro jistotu podíval do kalendáře, zda dnes nebyl "Den deprese" či nějaký podobný svátek, neb toto označení dominovalo v řadě příspěvků, aby tím před polednem to dorazilo. tím, že se člověk dozvěděl co všechno doprovází stav, kdy se člověku nechce nic dělat.  Když jsem si to vyslechl, moudře jsem usoudil, že tím, co to jednoznačně zlomí, bude začít něco dělat. Jak chytré. A ono to zafungovalo a tak se po dopoledním zataženu a poledním polojasnu objevilo podvečerní jasno. Zbytek včerejší pracovní iniciativy už "odnesl" jen notebook, aby se mu konečně po delší době dostalo souvislejší a delší péče, jejímž výsledkem bylo jeho "omládnutí". Nejenže zeštíhlel a zrychlil, ale rovnou zvládnul i nějakou tu práci. Dnešek už byl snad rekordní ve všem. Nejen v té venkovní teplotě, ale i snad o všem ostatním, neb na jednu stranu podle kalendáře už bychom třeba měli mít venku hodně věcí hotových, aby nás nezaskočily první mrazíky. Ale dělejte to v čase, kdy je venku 23°C a dalších pár dní s avizovanými dvaceti stupni před námi. Mimochodem i tak byla dnešní produkce biomasy z naší zahrady do bio kontejneru rekordní.  Takže se nebylo čemu divit, že se odpolední cappuccino vrátilo zase ven a teprve pak přišel na řadu balkón a jeho letní výzdobu, aby i ta po chvilce skončila v kontejneru spolu se značnou částí větví z vegetace kolem jezírka a garáže. Teď už na sebe Clif s Rockym konečně pořádně uvidí :-). V pondělí jsme v kuchyni tentokrát měli malou pomocnici, abychom to domácí řízkobraní zvládli :-), pro ostatní dny už jsem to dal bez pomoci a opět s maximálním využitím toho, co ještě nabízí zahrada. Tam navečer proběhl i první test první úrody našich tří hlav vinné révy, abychom sklidili zbytek před příchodem prvních mrazíků, neb ledové z toho opravdu dělat nebudeme. P.S. Nic neříkající upozornění modrou samolepkou v kalendáři na zítřek, navíc nemající protějšek nejen v kalendáři v mobilu ani jinde, to mne v podvečer trošku vrátilo z toho sluníčkového dne do reality, ale spojil jsem si ji s něčím, co se mi povedlo udělat už včera, tak snad dobrý, byť určitá pochybnost zůstala, že to nakonec ale nemusí být tím, na co jsem si tu upomínku v kalendáři udělal. Tak uvidíme, co přinese čtvrtek, neb já mu zatím kromě ranní procházky s Clifem a přípravy terénu kolem kanalizační přípojky před její výměnou nemám co nabídnout. Stran plánů jsem totiž nějak přeskočil rovnou do pátku a víkendu.