Kolem pasu o 11 cm více

Sice za 6 let, ale i tak je to dost na podmínky, které naše catalpa má. Sice tomu trošku pomáháme tím, že se jí každé jaro snažíme upravit korunu tak, aby nevyplňovala veškerý prostor mezi domem a příslušenstvím s dílnou, ale i tak nám docela tloustne.  Pokud by to bylo u člověka, tak jeho lékař asi začne zvedat varovný prstík. Ale co u stromu, kterému nevadí, že kromě toho jarního střihu nemá žádnou péči a musí vegetovat s tím, co si vezme ze vzduchu a půdy? Tady varovný prstík nesměřuje ke stromu, ale začíná vyvolávat ty správné otázky nejen kolem zabíraného prostoru, ale hlavně kolem jeho stability, rozsahu a síly kořenového systému, aby náhodou při nějakém silnějším nárazovém větru z toho nebyla nějaká pohroma. Takže další námět na nějaké to přemýšlení. P.S. Její vrstevní, tedy jedle u květinového jezírka je na tom co do obvodu kmene sice podobně, ale tam žádné riziko, jako u catalpy nehrozí. Přesto i té se dostane ještě před začátkem jara větší péče s pilkou a zahradními nůžkami v ruce, aby se její koruna trošku prosvětlila a pár větví i pokrátilo.

Sekera byla asi tou nejčastěji užívanou věcí venku co do minulých dnů

Její prvotní určení, tedy pro práci se dřevem, bylo sice také naplněno, ale tím aktuálním cílem byl led na květinovém jezírku, neb vzduchování už při teplotách -7°C už neubrání volnou hladinu, která pak začne zamrzat, což by pro u dna zimující karasy byl problém. Takže bylo třeba občas aspoň malou část jezírka zbavit narůstajícího ledu. Další dny už by měl být pokoj, neb teplota se vrací do těch mezí, kdy už si s tím vzduchování poradí. Že bude třeba sekeru zase nabrousit, bylo patrné, když jsme se včera definitivně "loučili" se starým rokem, přesněji řečeno vánoční výzdobou. Na začátku sice sekeru zastoupily zahradní nůžky, pak ale došlo i na ni. Ty tenké větve už zvládla v pohodě, takže broušení necháme zatím na pak :-) Z obrázků je patrné, že se v podstatě většinou děly jen věci obvyklé, v posledních měsících se opakující každý týden, takže nic, co by tu k nim stálo za větší zmínku. Vlastně něco asi ano, když jsem si téměř na hraně jednoho termínu zase po nějaké době to trošku v sobě srovnal a ve shodě s uplatňovanou finanční strategií, tedy odvážně, ale zodpovědně, se nechal nakonec "přesvědčit", že pohled druhé osoby je ten správný. Navíc když byl ještě mnohem fundovanější, což si člověk sice bez problémů přizná, ale odejít na základě toho od vlastní představy je někdy dost těžké. Ale hlavní bylo, že jsem jej nakonec nejen přijal "bez větších řečí", ale i podle toho začal konat.  Ono vlastně nebylo z čeho vybírat, neb do toho pomyslného "kouta" jsem se v závěru loňského roku zahnal svou strategií, která k uspokojivému řešení nakonec nevedla, sám a toto nebyla jen cesta jak z toho vybruslit, ale asi i určitý vklad do budoucna. Jak to tak teď vypadá, to slůvko "asi" by mělo z té předchozí věty už zmizet, což je definitivním uznáním toho všeho kolem. Ale jelikož to smíření nebylo jednoduché, tak jsme se z toho aspoň trošku vypsal, až se někdy zase vrátím do historie blogu, tak abych si to připomenul a mohl si ještě i po delší době, jak věřím, potvrdit, že to byl nakonec správný krok.  P.S. Mezi Pardubicemi a Hradcem Králové není vybudována první vysokorychlostní trať v ČR, aby po ní vlaky mohly jezdit přes 160 km/hod., jak by se mohlo zdát z jednoho ze závěrečných obrázků. To se jen nepotkala aplikace na mobilu s kvalitou internetového signálu po cestě a vznikl z toho dojem, že ještě chvilku a budu si moci říci, že jsem po zemském povrchu překonal rychlost 200 km/hod.. Správný údaj, který mimochodem v tom čase svítil na obrazovce ve vagónu, byl 154 km/hod. :-) Zítra ale ranní Arriva do Pardubic určitě tak rychle nepojede, neb mrznoucí déšť a vznikající ledovatka budou určitě proti. 

S uplynulým týdnem přišlo i pár zajímavých momentů

Příspěvek psaný v den označovaný jako Modré pondělí, mající prý přídomek "nejdepresivnější den v roce", by tedy podle toho asi měl i obdobně vyznít a o nějakém ohlédnutí se za zajímavými momenty  uplynulých dnů by tu neměla být řeč. Ale i pokud by tomu tak s tím pondělkem mělo být, tak se na mém záměru na obsah dnešního příspěvku nic nemění. Nakonec pokud by ve vzduchu nějaká deprese u mne nakonec přece jen měla být, čímž rozhodně nemám na mysli stavy diagnostikované lékaři, které nejsou jen záležitostí Modrého pondělí, stačila dnešní hodinová vycházka s Clifem, aby  teplota lehce pod nulou v kombinaci se silným větrem a otevřeným terénem daly po hodině venku zapomenout na vše kromě toho, jak rychle se pak "rozmrazit".  To se povedlo, navíc bez ztráty paměti na události uplynulého týdne, takže se možno vrátit k tématu a už konečně něco na toto téma k přiloženým obrázkům doplnit. To mrazivé  a větrné počasí ale zůstává na pozadí všeho. Ať to byly úterní Pardubice či čtvrteční Hradec, resp. všechny vycházky s Clifem do včerejšího večerního návratu jeho páníčků z lyžovačky v Alpách kousek pod Kitzbühlem (díky za zaslané obrázky). Jinak první půlka týdne byla o zbavení se lehké virózy, druhá už o přepnutí se do jiného světa, ve kterém hraje prim Tlapková patrola. Tedy něco, co momentálně hraje prim ve světě dětí, stejně jako tomu kdysi byly třeba "céčka". Přerušily to přes den jen sobotní Pardubice, ale večer už byl zase ve znamení her ve společnosti figurek a jejich "příslušenství". Někde uprostřed všeho se objevil ještě jeden "označený den". Tentokrát přídomkem Den slabé vůle (12.1.). Ale ani ten nezafungoval, stejně jako je tomu u dnešního Modrého pondělí. Asi tím, že mi chybí nejen nějaké to předsevzetí, ale taky že kromě obvyklého konání stále chybí něco "navrch", na co už by se teď dalo zacílit a pak i vyhodnocovat. Že při tomto počasí na to nějak není nálada, to je sice fakt, ale věřím, že po pár dnech se už i to zlomí a bez ohledu na zimu se na tu vůli trošku "zatlačí" :-) Rok zpátky to byl úplný opak, neb kalendář si v tom čase už nemohl stěžovat na nedostatek zájmu. P.S. Na druhou stranu zbyla chvilka na ohlédnutí se ještě o kousek dále, což doplnily i ty poslední dva přiložené obrázky. A jinak potěšil i dnešní obsah poštovní schránky a nesmím zapomenout ani na pár (po)novoročních telefonátů, při kterých jsem se "ubezpečil", že nejsem sám, kdo do nového roku vstupuje nějak pomaleji, politik by asi raději řekl, že už s větší rozvahou :-)

Začátek roku téměř jako přes kopírák toho loňského

Téměř znamená až na opravdu malé rozdíly, jinak to, co uplynulý týden přinesl, v podstatě odpovídalo začátku loňského roku. V čem byly ty malé rozdíly? Hlavně v míře domácího lenošení, ke kterému trošku přispěla menší teplůtka s rýmičkou, takže i pečivo na druhou půlku týdne jsme si museli nechat koupit. Jinak sice stejné počasí, ale asi trošku větší vítr a o něco nižší teplota (takže první "jarní" postřik ovocných stromů se příští týden nekoná :-)). A že fotky z letošních Alp máme čekat a ž příští týden? To je taky "v normě" :-) P.S. Největší rozdíl začátku letošního roku se však odehrává na jiných místech, byť i u nás jsou stopy, naštěstí jen ve formě podmáčeného trávníku na zahradě, patrné. A nějaké to plánování? To se zatím posouvá někam do druhé půlky ledna, takže kalendář může zatím zůstat v klidu. 

Jiříkovou pomstou začal další rok

Tím titulkem letošního prvního příspěvku je však myšleno jen jedno z našich hodně oblíbených jídel, samotný Nový rok proběhl v pohodě a v obvyklém duchu včetně odpolední procházky, které ale zrovna moc nepřálo počasí. Netradiční na něm ale bylo právě to, že na svátečním stole byla právě Jiříkova pomsta. Jídlo, které díky obsahu česneku sváteční stůl dosud míjelo. Ale jelikož letošní novoroční oběd byl tentokrát jen ve dvou a byť jej uvozovala novoroční klasika, tedy "čočkovka", již zmíněné jídlo pojaté dnes jako hlavní sice už do ní nepatřilo, ale jako obvykle ňamka. Takže od stolu úspěšný začátek roku . A jak to tak vypadá, tak nejen od něj. To, co přinesou nadcházející dny, na to si dovolím tak trochu vyčkávat. Stejně tak jako ty mé chytré hodinky, které zahájily svou šestou sezónu. Ty se už ale budou muset smířit s tím, že ty evidované výkony možná nebudou už tak pravidelné a zřejmě taky i o trošku nižší. P.S. Prostě se trošku ubírá plynu, aby se dostalo i na jiné aktivity, kterých se nabízí stále dost :-)