Domácí burger jako třešnička na končící neděli

Neděle už byla od slova nedělat, resp. jen málo a hlavně si ráno trošku užít zahrady, než to polední horko se projeví i na ni. Pak už to bylo pod střechou ve stínu o hledání řešení, jak co nejefektivněji vyřešit na dalších pár let květinové jezírko a jeho provoz resp. zvládnout k tomu i pár drobností kolem domu a na zahradě. Několik možností řešení se nakonec objevilo. I s ohledem na čas a hlavně pro funkčnost stávající folie jsme se rozhodli, že díky tomu, že je její přesah přes hranu dostatečný, vyřešit zvýšení okraje jejím vypodložením řadou betonových cihel nad stávající terén, čímž získáme nejen požadované zvýšení, ale i rovný okraj, na který bude možno položit nové ohraničení. Sice opět z kamenů, ale větších a hlavně placatých. A když to horko trošku polevilo, tak se trošku „přitopilo“ (tentokrát na elektrickém grilu) a my jsme se nechali pozvat na domácí burger. Nejen dobře vypadal, ale i báječně chutnal.  Před námi se stihl obsloužit i Clif, neb si stačil v nestřeženém okamžiku pochutnat na polovině z počtu připravovaných houstiček. P.S. A ani je nemusel mít vypečené, neb je zhltnul ještě ve stavu, kdy „odpočívaly“ na plechu před vložením do trouby J

To by bylo, teď najít k tomu nějaké řešení

Každé květinové jezírko, zejména, když jsou v něm umístěny i nějaké ty ryby, vyžaduje čas od času nějaké to pořádné vyčištění. A ten čas od toho posledního čištění nebývá většinou nějak dlouhý. My jsme si jej na těch našich sedm let trošku více protáhli, neb jsme věděli, že nezůstane jen u čištění, ale že by při té příležitosti, když bude bez vody, chtělo udělat něco s výškou terénu na jeho jižní straně a hlavně vyměnit ty kameny, které jej ohraničují. Určitě za nějaké těžší a placatější, aby po nich bylo možné i chodit a nelákaly kolem chodící shodit je do vody. A tak dnes ráno nastal ten pravý čas se do toho pustit. Ten zbytek vody, co zůstal mezi rozbujelo vegetací, dostat ven problém nebyl. Větším oříškem bylo dostat ven tu vegetaci vzájemně do sebe prorostlou a navíc se zarostlým kamením v kořenových systémech. Ale i to se s pomocí pilky, sekyrky a nůžek povedlo, navíc potřebný počet leknínů, kosatců a dalších vodních rostlin byl zachráněn pro opětovné vysazení a za tím účelem i dočasně umístěn do přepravek s vodou. Jezírko je kompletně vyčištěno a vysušeno a zítra se může začít přemýšlet, jak vyřešit tu jižní stranu a nové ohraničení celého jezírka. P.S. Záhada, na kterou dnešní čištění odpověď nedalo, tedy kam se poděly všechny ryby (a nebylo jich málo, z toho tři pomalu již senioři), ale zůstává.

Clif aneb stačí se podívat

Foto: www.lumaphotography.cz

 

Prázdninových sedm dní s programem od rána do večera

Oslavu narozenin naší Ali konanou  během dvou svátečních dnů máme za sebou (povedla se, jak jinak :-)), nyní čekají dva pracovní dny, aby po nich následoval víkend a poté se už kalendář zase dostal do normálu. Ale než se k ní pár slovy vrátím, dobré připomenout, že i pondělní program byl bohatý, neb návštěva dětské železnice byla velkým zážitkem a stejně tak, byť už to bylo bez svezení se, to bylo s Královnou Eliškou v přístavišti na Labi před hradeckým Aldisem. A teď už k té oslavě. Jaká byla? Myslím, že si užili všichni, počínaje oslavencem až tím posledním hostem u narozeninového stolu. Svíčky se povedlo sfouknout na první pokus, dárky rozbalit a zhodnotit a samozřejmě ochutnat spoustu dobrot. A jelikož bylo venku hezky, tak se moc nechtělo jít spát. Ve středu dopoledne už bylo znát, že po obědě lufťáci odjíždějí. Přesto byla ještě jednou trampolína, poslední zálivka bosají, foto s Clifem , všechny prvky na dětském hřišti (mj. už na žebříku vylezeme až nahoru) a poté něco domácího hraní, aby po obědě bylo už znát, že by trocha odpočinku  nezaškodila. P.S. Stejné usoudili i domácí s Clifem, takže odpoledne už jen cappuccino a klídek, neb to byl náročných sedm dní pro všechny :-) 

Zvládnout všechno dá dost práce :-)

Sobotní dopoledne dopadlo dle předpokladů. Tedy po dětském hřišti došlo i na poměrně zásadní pomoc na zahradě, o čemž svědčí nejen „výřad“ z první letošní větší úrody, tedy z česneku (samozřejmě českého J), ale i konečně „pořádně“ zalité bonsaje.  Takže po příjemné únavě a výborném obědě, domácí koprovce, kterou máme všichni moc rádi, nezbylo než si řádně i odpočinout. Tentokrát to nebyla jen Ali, ale jak to nakonec vypadalo, tak se to týkalo všech, neb když se k tomu všemu v dopoledni přidalo brzké ranní vstávání, tak se nebylo čemu divit. A hlavně i na odpoledne se bylo třeba připravit J Odpoledne obloha vypadala, jak bude pršet a co by mohlo přijít za bouřku, ale nakonec to bylo jen pár záblesků v dáli a několik kapek. Ale i to nás dokázalo vyhnat z dětského hřiště v Hradci, kam jsme na odpoledne vyrazili za hradeckým dědou, takže zbytek odpoledne byl už u něj doma. S kostkami, plyšáky i nad knížkou ten čas poměrně rychle utekl, takže i tam jsme se k večeru rozloučili s tím, že se zase uvidíme v úterý, a vyrazili směr domů (byť prázdninovému). Tam už čekala večeře, plná konev s vodou na zalití bonsají a strejda s Clifem a večerní procházkou. Z ní už jen do vany a do postele, neb hodiny už naznačovaly, že by děti měly v tomto čase spát J Neděle byla sice chladnější a větrnější, ale zopakování domácí části včerejšího programu to nebránilo. Odpoledne po krátké exkursi u sousedovic zvířátek (a ne ledajakých, neb přibyl koníček, prasátko a pes taky docela povyrostl) ještě obývák částečně nahradil  něco z dětského hřiště, takže i neděle rychle utekla v činnosti. Po večerním zdolání několika palačinek s domácí meruňkovou marmeládou (málem na jejich spočítání nestačily prsty na jedné ruce) a večerním „haló, haló, babi, babi“ do Pardubic a dlouhé pohádce, která málem způsobila, že Ali usnula až jako druhá, neděle opravdu skončila.  Dnešní brzké ráno už je o tom, že třeba zase uchopit volant a do odpoledne vyměnit program z posledních dvou dnů za čistě pracovní, aby po jeho skončení následovaly díky svátkům další dva dny volna.  Ale to už ani pergolu ani zahradní gril zahálet nenecháme! Do té doby ale nebude „zahálet“ ani Ali, neb dnes by ji mohlo čekat dalších pár nových zážitků, tak snad z nich bude i nějaké to foto, aby se zítra mohla pochlubit rodičům, co viděla a kde byla J