Babí léto pokračuje

A nemělo by skončit před víkendem, ale vydržet prý až do příští středy. Sice občas zapršelo, na chvilku se ochladilo, ale jinak to přes den bylo málem na krátký rukáv, byť asi ne u všech, neb pro některé z nás jsou svetr a deka nejlepšími kamarády za každého počasí. P.S. Ta vodárenská věž v Michli se taky té modré oblohy dočkala stejně, jako tomu bylo na řadě míst strávených v tomto týdnu. Vysočina co do modré i výdrže na obloze vítězila ve čtvrtek. P.S. Páteční les za humny je plný bedel, ale valašská kyselica je na víkend přeci jen jistota. Zvláště když tu bude někdo, kdo mi s ní pomůže :-)

 

Víkend v podstatě strávený na zahradě

Počasí téměř ideální, na polovinu října téměř neočekávatelné, zejména co do teploty. Takže se nebylo čemu divit, že jsme jeho většinu strávili na zahradě. Jen to zvažované polední grilování jsme nakonec vyměnili za oběd pod střechou. Podzim už nabírá obrátky, listy se barví do různých barev, ale babí léto (dnes den dokonce bez toho přídavného jména "babí") pokračuje, takže na svém místě stále zůstává letní venkovní květinová výzdoba v podstatě až na jednu jiřinu nepoznamenaná prvním přízemním mrazíkem. A třeba ty růže vypadají, že by se mohlo nejen objevit ale i vykvést ještě pár květů. P.S. Ale repete tohoto víkendu už asi nebude. Takže to bylo možná poslední cappuccino venku v triku s krátkým rukávem a určitě poslední osvěžení v bazénu. Ta voda v něm už letní ale rozhodně nebyla :-) A k tomu letnímu dni byl i ještě jeden bonus. Za plotem byl tentokrát klid, takže už asi dohnali zpoždění ve výstavbě inženýrských sítí nebo je technologická přestávka.

K dosažení dnešního cíle chyběla cca stovka

Čeho? Metrů, neb řeč je o dnešním krásném ránu, kdy jsem na křižovatce za obcí to vzal opět vpravo a bylo jasné, že nejkratší cesta domů nebude kratší než 8 km. A jelikož jsem byl s mezčasem na prvních 5 km spokojen (26:51), tak proč dnes si rovnou nezměřit tu desítku. Ale abych i ten konec měl po silnici, neb se mi nechtělo přiběhnout lehce zablácený z lesních cest, znamenalo to, že k té desítce bude třeba ještě něco přidat. Ale to už bez stopek :-) A jak to dopadlo? Asi bych měl být spokojen, že mi to stále ještě takto běhá, ale chtěl jsem to dnes pod 55 minut. Ale k tomu chyběla právě ta cca stovka metrů. Tak třeba příště, byť v tak krásném počasí, navíc kromě jednoho kratšího otevřeného úseku dokonce téměř za bezvětří,  to už asi nebude.

Jak je to v té pohádce O veliké řepě?

No přece : "Žili, byli děd a bába. Jednoho dne děd zasadil řepu, která mu po čase vyrostla a byla převeliká. Snažil se ji vytáhnout. Tahal, tahal, ale nevytáhl. Přivolal si tedy na pomoc bábu. Bába se chytla dědka, dědek řepy a tahali, tahali, ale nevytáhli. Tak babka na pomoc přivolala vnučku.Vnučka se chytla babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak vnučka zavolala pejska. Pejsek se chytil vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak pejsek zavolal na pomoc kočku. Kočka se chytla pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak kočka zavolala myš.Myš se chytla kočky, kočka pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli a najednou řepa udělala „RUP“ a byla venku". A jak to bylo dnes? Začátek stejný, ale vnučka a kočka jsou v Praze, pes se dnes k nějakému pomáhání neměl a myš? Tu resp. její další příbuzné se nám snad povedlo z nejbližšího okolí přesvědčit, že tu není nic, co by je mohlo zajímat. A tak na dva největší kousky přišly ke slovu rycí vidle a 1,6 kg těžké kousky byly venku. P.S. A až je budeme dělat, to abychom pozvali nejen celé příbuzenstvi, ale i sousedy :-) Dnes přišlo na řadu několik těch nejmenších, ostatní z dnešní sklizně zítra zamíří do sklepa k uložení do písku, aby co nejdéle vydržely v kondici. A ten zákusek k odpolednímu cappuccinu byl rozhodně zasloužený :-)

Relax až v samém závěru víkendu

  Vrátím-li se ještě pár řádky do soboty, tak musím konstatovat, že ta únava z celého týdne završená tím pátkem od nevidím do nevidím se promítla i do soboty. A to tak, že nebýt budíku, tak jsme šli na snídani "skoro" před obědem a ze zamýšleného nakupování (kam, to jsme si házeli korunou, zda to budou Letňany, či Chodov - padl lev, takže vyhrál Chodov) by zbyla chvilka na odpoledne. Takto jsme to zvládli po parádní snídani (byly i koblihy, ale nerozdával je tu majitel pekáren, jako tomu bylo před parlamentními volbami :-) dorazit do Letňan  na půl jedenáctou.  Stejný nápad mělo ale díky deštivému počasí asi více lidí, takže chvilku po nás byl problém bez nějakého většího hledání místa zaparkovat bez většího popojíždění. A po obědě už se dokonce čekalo i na to, až někdo vyjede. Mj. a to hlavní teprve mělo přijít. Lákání na předvánoční nákupy v klidu už bylo patrné na řadě míst, my jsme však žádné dárky neřešili, přesto se tentokrát "dařilo" a ani se to nemuselo moc dlouho zkoušet :-). Byť všude bylo plno, tak jídlo nakonec nejenže nebylo "na plastu", ale nezadalo by si s ním i to, připravované v indické restauraci v centru Prahy. Pokud jsme ale chtěli cappuccino v jedné z místních kaváren a ne ve fastfoodu, první pokus nevyšel - všude obsazeno. Ale vytrvali jsme a byť už na cestě k autu, jeden stoleček se našel. Pak už výjezd do deště a překvapení, že nejen nejsou místa na parkování, ale kolona aut čekala na vjezd až do cca  50 m před nájezd na výpadovku na Ústí. Stručně řečeno, bylo jich dost.  Zbytek soboty včetně cesty domů propršel, takže domácí relax v očekávání nedělní návštěvy Ali. Neděle začala mazáním týdenního manka (viz předchozí příspěvek) a obhlídkou zahrady, aby pokračovala po odpolední kávě plánováním toho, co třeba před příchodem zimy. Zítra by sice ráno mělo už mrznout, ale zbylé výpěstky to ještě vydrží do příštího víkendu, kdy bychom chtěli ty největší práce (trávník, rajčata, červená řepa, venkovní květiny) včetně podzimní zálivky zvládnout a na závěr si nechat jen drobnosti, nějaké to rytí zbylých záhonků atd. Ale i toho nebude málo, ale snad to tentokrát v říjnu dáme a na listopad zbyde jen ten česněk do země :-) P.S. A je rozdíl mezi Mojito a Mohito :-) :-) :-)