My si ještě jeden den počkáme

Na co že by to čekání mělo být? Na ten z našeho letošního pohledu pro nás "pravý" Štědrý den. Obvykle dnes v tomto čase tu na tomto blogu už vždy bývala rekapitulace nejen začátku vánočních svátků, ale hlavně tradičního Štědrého dne se vším všudy. Ale i to v letošním bouřlivém roce doznalo změny. Sice bychom "beze změny" mohli hovořit o tom druhém, tedy o vánoční atmosféře. Vždyť bez ohledu na naše přání i plány jsou vánoční svátky kolem nás v plném proudu a my jsme, ať chceme nebo ne, v jejich víru. A to přesto, že jsme si naše hlavní zážitky posunuli až o den déle. A tak nějaká rekapitulace letošního Štědrého dne, byť jen pár řádky, tu i letos je. Do dopoledne se vešlo vše kolem štědrovečerního pohoštění,  od včerejška už v rohu místnosti stojí nazdobená jedle, i ta vánočka k zítřejší snídani je připravena, takže zítra už to mohlo být jen o tom slavení. Odpoledne dostala svůj prostor i vycházka do lesa, aby v podvečer kolem domu zavonělo kadidlo z vánočních františků. I té dnešní večeře se vánoční atmosféra nakonec dotkla, byť dnešní "prostřeno" si na sebe převzal talíř spíše v silvestrovském duchu než připomínající vánoční svátky. P.S. Co ale nešlo přesunout o den dále, byla tradiční štědrovečerní pohádka, kterou jsme si "podle našeho kalendáře" dali tedy v předtermínu a tím nějak ten (ne)Štědrý den zakončili. Vše ostatní už čeká na zítřek, až se  v naší rodinné "bublině", jak se teď hojně používá, sejdeme v trošku větším počtu.

Štědrý den je sice už zítra, ale ...

U nás bude o den déle. A tak i přípravy na letošní Štědrý den byly v čase (aspoň co do některých činností - hlavně salát a rybí polévka) posunuty o jeden, byť většinou necelý, den. Nebylo to však ani vlivem okolní situace, kde už PES č.5 řádí čtvrtý den, ani tím, že přišel čas začít se věnovat změnám i u nás doma, když už v bývalé firmě to nemá pokračování. U toho druhého bych si nebyl moc jistý, zda bych nedopadl jako ve firmě :-) Prostě jsme se domluvili, že naše vnučka Štěpánka zažije svůj první Štědrý den, a to se vším všudy. Tedy se všemi nejbližšími, což najednou uspořádat nelze, a tak to bude "ve dvou bublinách", jak se teď s oblibou všude říká. A v té naší to bude ve stejný den, jako to slaví za "Velkou louží", tedy 25.12. Proto dnes večer  ještě nelze ochutnat bramborový salát a ani tu nevoní rybí polévka. Ale vánočka zítra ke snídani, ta se už peče, takže tam se tradice nemění :-) a klidně si ji na snídani ti, co nesáhnou po bramborovém salátu, zopakují i další den. Bez ohledu zda zítra něco bude či nebude, je připravena je i letošní "armáda úlků" a co asi není nutno zdůrazňovat, letošní jedlička už má také na sobě svůj vánoční kabát.  Proti té loňské se už tolik "nevyvyšuje", byť je stejně vysoká, neb léty užívaný stolek letos nahradily 4 pórobetonové tvárnice, s jejichž pomocí jsme dosáhli té správné výšky pro postavení stromku. P.S. A Abych nezapomněl, vždyť dnešek byl ještě pracovním dnem, tak ani kolem domu se dnes "nezahálelo", vjezd dostal svou téměř vánoční nadílku v podobě čtyř vrchovatých koleček silničního separátu, aby se po těch letech provozu zase doplnil do výšky obrubníků.

Klidné a pohodové vánoční svátky, ...

do nového roku jen to nejlepší a především pevné zdraví. To přejeme všem a v brzký návrat do nějakého "normálu" věříme. Tak ať to dlouho netrvá. Byť řada věcí určitě dozná změn, neb současná doba nahrává i určitému zamyšlení či přehodnocení, co vlastně všechno potřebujeme k našemu životu. A že to bude změna za změnou, asi nelze pochybovat. Už to, že se nám daří ten divný krizový čas  nějak zvládat resp. aspoň se přizpůsobit aktuální situaci, ale znamená, že se s tím nesmiřujeme a děláme vše proto, aby se zase do našeho života vrátily zajímavé zážitky a opět jsme se dostali na vlnu posouvající věci vpřed. Ten "odliv"  po tom 3/4 roce je ale už teď tak velký, že cesta k té vlně není a ani ještě nebude krátká. Jak ale věříme, nějaká vlna tam na horizontu určitě je a je třeba jí jít naproti. Budoucí zážitky za to rozhodně stojí.

Prasátko symbolem letošní zlaté neděle ?

Vlastně asi ano. Neb letošní zlatá neděle nebyla díky současné době o adventních nákupech, setkáních apod.,  ale v podstatě jen tom, co současný divný čas dovolí. V podstatě jen v "domácí bublině" a jejím nejbližším okolí. Zapálení adventní svíce, na letošním adventním věnci té poslední, tentokrát růžové :-), ale zůstalo, aby poté už přišlo na pořad dne to zmiňované prasátko. A hned dvakrát. To první, plánované a i chvilku připravované co do jeho proveditelnosti (viz včerejší ověřování stavu okolních cest). To druhé, neočekávané a do předvánočního času přinášející poměrně zásadní změnu v obvyklém jídelníčku, kterou bude asi nutno "kompenzovat" nejen u mne zvýšeným výdejem energie v následujících dnech :-) Ale to už je asi s koncem roku nějak spojeno, že se v této době někde dostává na stůl i něco jiného než celoročně obvyklá jídla. A nemusí to být jen ryba. Každopádně je radost z obou dvou. Zda za pár dní k nim přibyde ještě to třetí, zlaté, v to ale moc, stejně jako tomu bylo v podstatě už každý rok, nějak nevěřím, neb "naordinovat" si poctivý půst úplně nevidím jako něco, po čem by člověk v tomto čase volal. A to zejména v současném divném čase, kdy nám toho půstu, byť ne toho klasického, co se týká jídla, naše okolí a hlavně ten PES (nemyslím Clifa :-) ukládá čím dál tím více. Přece jen letošní advent přinesl něco jiného. Sice ne úplně nového, ale v kontextu divného času poměrně zdůrazněného. A to, že se v něm docela mění jeho vnímání, neb ještě v loňském roce to byl čas, kdy se vlastně chtělo a v podstatě i muselo vše stihnout za malou chvíli. Na něco dokonce nezbyl ani čas. Člověk navíc zápasil s nedostatkem času i na všechno ostatní, neboť těch "hřišť" na kterých to měl rozehráno, bylo více. Letos je to pravý opak. A na to je třeba rychle reagovat a od "zvládání" jeho nedostatku je třeba přejít ke zvládání jeho určitého přebytku :-) P.S. Čtvrtá svíce na adventním věnci stihla na rozdíl od těch tří předchozích dohořet během adventní neděle a zítra se přece jen uskuteční jedno malé, samozřejmě v duchu přijatých pravidel pro tento čas, adventní setkání. Cappuccino od Pepe Coffee nebude v šálku , ale v kelímku. Pokládat se nebude na stoleček ale maximálně někde na nějaký sloupek od zábradlí na hradecké labské náplavce, počet osob zdaleka nedosáhne ani na povolený limit a odstup? Ten si udržíme i tentokrát, byť nemusí být dán jen fyzickou vzdáleností. A abych nezapomněl, zítra by měl být ten den, od kterého se konečně už začne zase prodlužovat den. Což by mohla být první byť malinká vlaštovka pro návrat lepšího času, který zřejmě ten PES (zejména ten č. 5) nebude chtít ale za ty naše pomyslná vrátka jen tak pustit a slovní spojení "NOUZOVÝ STAV" a PES č.5 nás bude provázet minimálně 1-2 týdny v novém roce. 

Po lese to tentokrát byla více než půlka

Počasí sice nestálo za nic, některé části lesních cest také (zejména díky předchozímu dešti a probíhající těžbě dřeva v lese), ale když si člověk dával větší pozor, kam šlape, tak ten dnešní ranní "výklus" se docela povedl. A to i přesto, že většina oblečení skončila hned v pračce a boty si vyžádali také nějakou chvilku na "odbahnění" :-)  P.S. A zítra to bude s tím blátem stejné, neb i zítra ráno je na programu chvilka na čerstvém vzduchu. A byť tentokrát to bude většinou po silnici, tak výsledek bude stejný, možná ještě horší, neb malá část trasy bude tentokrát nejen po lesních cestách ale po poli (většinou po hluboké orbě). Proč? To ale až zítra.