Na co že by to čekání mělo být? Na ten z našeho letošního pohledu pro nás "pravý" Štědrý den. Obvykle dnes v tomto čase tu na tomto blogu už vždy bývala rekapitulace nejen začátku vánočních svátků, ale hlavně tradičního Štědrého dne se vším všudy. Ale i to v letošním bouřlivém roce doznalo změny. Sice bychom "beze změny" mohli hovořit o tom druhém, tedy o vánoční atmosféře. Vždyť bez ohledu na naše přání i plány jsou vánoční svátky kolem nás v plném proudu a my jsme, ať chceme nebo ne, v jejich víru. A to přesto, že jsme si naše hlavní zážitky posunuli až o den déle. A tak nějaká rekapitulace letošního Štědrého dne, byť jen pár řádky, tu i letos je. Do dopoledne se vešlo vše kolem štědrovečerního pohoštění, od včerejška už v rohu místnosti stojí nazdobená jedle, i ta vánočka k zítřejší snídani je připravena, takže zítra už to mohlo být jen o tom slavení. Odpoledne dostala svůj prostor i vycházka do lesa, aby v podvečer kolem domu zavonělo kadidlo z vánočních františků. I té dnešní večeře se vánoční atmosféra nakonec dotkla, byť dnešní "prostřeno" si na sebe převzal talíř spíše v silvestrovském duchu než připomínající vánoční svátky. P.S. Co ale nešlo přesunout o den dále, byla tradiční štědrovečerní pohádka, kterou jsme si "podle našeho kalendáře" dali tedy v předtermínu a tím nějak ten (ne)Štědrý den zakončili. Vše ostatní už čeká na zítřek, až se v naší rodinné "bublině", jak se teď hojně používá, sejdeme v trošku větším počtu.
Žádné komentáře:
Okomentovat