Místo babího léta začne topná sezóna?

Tentokrát jsem k "tomu psaní" nesedl v neděli večer, abych se "ohlédl" po uplynulém víkendu, ale nějak vše tomu chtělo, že se to posunulo až do poloviny dalšího týdne. Ne proto, že by nebylo o čem psát či nějakou víkendovou momentku vyfotit, ale asi proto, že se mi toho v té mé hlavě začalo najednou honit trochu příliš a jak to tak dnes vypadá, fakt to chtělo si to vše nejdříve malinko uspořádat. Jakousi omluvou by mohlo být i to, že těch událostí a termínů v poslední době bylo trošku víc, navíc se mi po delším čase podařilo i nějaký "prošvihnout", což jsem ale snad stihl dodatečně "napravit". Takže by se dalo říci, že uplynulé dny byly takový pelmel od "sladkého" nicnedělání,  více než hodinové "zamýšlení se" na lavičce na labském nábřeží, když jsem si až dodatečně vzpomněl, co jsem ještě ve městě si místo toho mohl zařídit a zůstává tedy na příště, přes krátké večerní posezení u krbu,  až po zahájenou "úpravu" břečťanu na západní stěně domu. Tentokrát na to ale jdeme z druhé strany, tedy od země. "Zkrácení" u země je už hotové po celé délce, a něco přes třetinu jeho plochy je už dole také. Zelená část z něj už skončila v kontejneru na bio odpad, silnější části spolu s kusy fasády, neb břečťan se v ní za ty roky usadil dokonale, čekají na víkendový kontejner. Snad počasí dovolí, aby se  do víkendu povedlo shodit i zbylou část. Dnešní déšť byl ale proti a předpověď na další dny vypadá stejně. Jinak to, co stačilo prorůst do země resp. pod betonový chodník, bude následovat spolu s betonem ještě během podzimu, aby to odstartovalo trošku větší úpravy kolem domu a později i v domě. Tam letos uděláme stavební" nepořádek "zatím" jen v jedné místnosti, neb větší plány k tomu teprve vznikají. Ty "nestavební" v tomto čase moc nevycházejí, neb to ochlazení, co přišlo s meteorologickým podzimem a doslova tak vymazalo plány na letošní babí léto, je docela zásadní, aby tomto čase byla na pořadu dne hlavně otázka, zda v polovině září už zahájíme topnou sezónu. Mimochodem polovina září je už zítra! A stran plánů na letošní babí léto, které zatím nenastalo? Říká se, že "věř a víra tvá tě uzdraví", a byť nejde v pravém slova smyslu o zdraví, tak třeba ještě pro letošní rok není všem dnům konec a nějaké to babí léto bude, byť už asi něco z těch plánů letos nedopadne. Ale abychom nebyli neskromní, vždyť jsme v těch pomalu ještě nedávných vedrech po ochlazení volali. Jen to mohlo být pozvolnější, neb teď už to někdy pomalu vypadá na takovou "podzimní depku", kdy se člověku pomalu už začíná honit v hlavě to, že se zima brzy zeptá, jak jsme se na ní připravili :-( A ke kladné odpovědi je zatím poměrně daleko. P.S. Na zahradě včera "pomáhal" i Clif, kterému zřejmě připadlo že ty nově  zasázené jahody mají málo hlíny kolem sebe :-)

Tentokrát horší a delší cestou

Po "nicnedělání" v minulých dnech a pohledu z okna mne nenapadlo nic jiného jak se "nastartovat", aby se člověk pustil do něčeho z toho, co si dal do plánu, že stihne "do voleb", tedy do víkendu, kdy zase plánujeme nějaký zážitek mimo dům a zahradu.  Ráno bylo sice dost mlhavé, ale devátá to vyřešila, takže Hrádek a tentokrát s malým občerstvením "na obrátce". Vzhledem k včerejší dešťové nadílce byl ale risk hned po ránu to vzít lesem, tak jsem si mokro v botách a bláto na nich nechal až na závěr zpáteční cesty. Nakonec to úplně nevyšlo, neb touha poznat nějakou další zkratku, tentokrát z Radostova, mne stejně přivedla na jednu polní cestu, takže už v zámeckém parku Hrádku u Nechanic bylo mokro v botách. Ale to v místní kavárně Anny z Harrachu "narovnal" skvělý mrkvový dort a místní borůvková limonáda. A že se to "nastartování" povedlo, svědčí nejen dobrý pocit z výsledku, ale  i nový "jahodový" záhon, který by se měl po další tři roky postarat o úrodu jahod. Samozřejmě to výsadbou nekončí, letos by to už ale mělo být jen o jeho občasném zalití, pokud se o to někdo nepostará "shůry" :-) A byť je před námi víkend, i za tyto dva dny se něco dalšího podaří z "úkolovníku" do voleb ubrat. Zejména když bude příští týden na obci přistaven kontejner na odpad, takže je šance se i něčeho zase zbavit. P.S. Tentokrát se toho nabízí docela dost, neb ne vše patří do tříděného a bio odpadu.

Dvě krajská města ve dvou dnech

Začátek týdne mne tentokrát "přivázal" k domu, neb byl nejen o plánování, ale už i o prvních konzultacích k řešení úprav v domě a kolem něj s těmi, co tomu nejen rozumí, ale umí to i realizovat. Takže obvyklé návštěvy a zařizování věcí, které jsem si nechával až "po prázdninách", se dostaly ke slovu ve středu a ve čtvrtek. Tentokrát už nestačilo jen jedno krajské město, takže jsem si připomenul i "cvrkot" v pracovní den v tom druhém. Mimochodem když jsem tam kousek cesty absolvoval i trolejbusem, marně jsem přemýšlel, kdy jsem tam tímto dopravním prostředkem jel naposledy. Možná tomu bylo ještě za dob studia, neb jinak to je autem, pěšky a výjimečně  autobusem. Počasí přálo po oba dny, takže nebylo od věci, kdy jsem si i v Pardubicích trošku zašel "za historií". V Hradci to už patří k normálu, když si tam člověk vylepší polední čas "obědem na plechu". Tam jsem zase trošku "znejistěl", když jsem se rozhodl využít od Adalbertina služeb linky č. 16 a svézt se s ní do Stěžer, kde na mne čekalo auto, které jsem měl odvézt domů. Proč? Nabyl jsem pocitu, že jsem si nezakoupil tu správnou jízdenku, neb na takovou okružní jízdu to asi chtělo nějaké II. či dokonce III. pásmo. Ale dodatečně jsem zjistil, že by mne to čekalo, jen kdybych měl Městskou kartu a ne papírovou jízdenku. P.S. Auto jsem dovezl nejen v pořádku, ale i dokonale umyté, neb na těch pár kilometrech jsem se dostal do přívalového deště, který mi dovolil doma před vraty z auta vystoupit až po deseti minutách čekání. Za tu necelou půlhodinu tu napršelo rovných 10 mm, takže v jednu chvíli málem nestačily kanály a obrubníky u silnice.

Doslova skok do meteorologického podzimu

A jak jinak než rovnýma nohama. V čase, kdy se školáci teprve chystali resp. někteří už byli i na cestě do školy, přišel nápad, proč nezahájit meteorologický podzim "inspekcí" zámeckého parku na Hrádku u Nechanic. Počasí tomu vyloženě nahrávalo, tak se i stalo. Tentokrát ale v čase, kdy místní kavárna měla ještě více než hodinu a půl do otevření, takže pro lehké občerstvení bylo třeba sáhnout do ledvinky. Do kvality místních zákusků to sice mělo daleko, o to se mi ale vracelo domů "lehčeji". Tam už čekala zahrada a pokračování sklizně letošní úrody, aby to v pátek doplnil tentokrát již čtvrtý výlet k bankomatu ČSOB do fakultky. Za deset dní 4x, ale to už byl pomyslný vrchol "projektu". Teď si ale dáme tři měsíce pauzu a další bude až na Mikuláše. Tato návštěva se ale od těch předchozích už významně lišila jednak tím, že nebylo třeba "ledovat" a hlavně tím, že si teď nadlouho odpočine i mixér :-), takže se na talíř vrací jídlo ve svých obvyklých tvarech a v neděli došlo i na otestování flákoty z grilu. Jinak jsme opět ocenili výhody nedalekého kontejneru na zelený odpad, neb údržba břečťanu na západní straně domu za sebou zanechala pořádnou hromadu, stejně tak pnoucí růže a také i k naší lítosti i jabloně, kde to v sobotu bylo s úrodou málem půl na půl. Tou druhou půlkou jsou myšlena jablka, která putovala také do kontejneru na bio odpad. Prostě to naše bio pěstování budeme přece jen nějakým tím postřikem doplnit. Nakonec vždyť to nemusí být jen chemie, jak nám potvrdila letošní zkušenost s pěstováním rajčat a okurek, které v tomto čase stále drží a plodí. A jelikož počasí přeje, tak by v tom ještě pár dní mohly vydržet. A že třeba myslet už i na příští rok, to už v příštích dnech připomene dodávka sazenic jahod. To, aby se po třech letech zase obnovil (samozřejmě na jiném místě) obvyklý "jahodový" záhon. Kalendář si ani na příští týden nemůže stěžovat na nedostatek termínů, byť teprve jeden pondělní telefonát v něm udělá "pořádek" a uvidí se, co se do něj vejde a co si počká až na další týden. O zářijových víkendech záměrně mlčím, neb tam už raději nic nového neplánovat. Prostě "poptávka" po zážitcích z letošního babího léta je velká, tak uvidíme, co do začátku toho skutečného podzimu stihneme. P.S. Spuštění plynového kotle by ale zase tak spěchat nemuselo!

Září už sahá na kliku dveří

Víkend i těch několik následujících a pro letošní rok již posledních srpnových dnů jakoby shrnuly do jednoho zážitku vše podstatné, co se v letošním roce přihodilo. Že na to stačilo těch pár dní? Žádný problém, neb zážitek přece nemusí být dlouhý, stačí když bude intenzivní, že? A tak do toho jednoho s "od každého něco" se toho docela dost vměstnalo. A navíc tím, že z toho byl nakonec ten "jeden" velký, zřejmě ty pocity z něj na rozdíl třeba od nedávných dovolených, kdy se člověk vrátil a hned po pár hodinách byl díky tomu pracovnímu stresu zase tam, kde byl před dovolenou, vydrží déle. Že jsem se během nich opět vrátil s jídlem resp. jeho podobou, o hodně let zpět, asi netřeba zdůrazňovat, když ani v tom čase jsem nevynechal vycházku k bankomatu ČSOB do fakultky. Další sice následuje již pozítří, ale to už by měl být ten kýžený termín, od kterého to už bude jen lepší a lepší. Navíc další termín bude až kolem Mikuláše, takže výrazná "úleva" pro kalendář i plánování podzimních zážitků. Když se s návratem teplot pod 25°C vrátila i chuť něco dělat venku, kde už na dodělání čeká pár domácích "zakázek", hned je to znát. Chuť nejen něco dělat, ale i podívat se v čase trošku dále, aby to, co by bylo potřeba udělat, ladilo s budoucími plány a nemuselo se to za pár roků předělávat. Což znamená, že tentokrát nemluvím o zahradě, ale o našem dvougeneračním domečku. Hned příští týden by se mohla domluvit první sanační akce a k ní i něco pro další úspory v jeho vytápění. Byť pokud budeme "předvídat" tuto zimu podle toho, kolik má ta letos sklizená cibule slupek, tak by měla být podobná té uplynulé. Což by určitě nebylo od věci, zejména vzhledem k té situaci kolem nás. P.S. Teď už jen otevřít dveře a nechat vstoupit září, jehož kalendář už má teď něco přes třetinu svých okének zaplněných. A to tam ještě není nic z plánů pro letošní babí léto a poslední zářijový týden má zatím blokaci na podvečerní čas pro všechny dny.