Ty rázy bývají někdy dost nepříjemné

A dnes to byla opět pravda. Ale od začátku, neb tomu dnešku předcházely od minulého příspěvku ještě dva dny. Zmíním hlavně to pondělí, do kterého se vešlo nejen to plánované a hlavně vydařené poledne v "Beránku", ale nakonec i návštěva Magistrátu města, neb s doklady po datumu platnosti dále chodit by se už nemuselo vyplatit. Počasí přálo nejen ten den ale i ty dva následující, tedy do dneška, takže většinu dalšího se ve městě zvládlo pěší pochůzkou. Ať to bylo v Hradci či v Pardubicích. Mimochodem na té dnešní od nádraží přes tržnici až na Hučák jsem si užil i zvědavých pohledů. A to zejména starších dívek, které ale neupoutala ani tak moje maličkost jako ta kytice hortenzií, kterou jsem měl v ruce :-) Po předání kytice už následovala jen cesta kolem Labe za tím zřejmě nejsilnějším zážitkem tohoto týdne. Do prvního patra budovy hradecké fakultky mající na svém rohu bankomat ČSOB. A právě k pobytu tam se vztahuje nadpis dnešního příspěvku, kdy již potřetí jsem si užil chvilku (no chvilka to úplně nebyla) slávy s nástrojem zvaným sklepávač. A tentokrát jsem "sklepaný" odešel řádně a ti permoníci v hlavě ještě nějak nechtějí přestat. Takže se jít spát zrovna moc nechce.  Ale co je potřeba dodat, chtěl jsem to tak co. A hlavně dnes už bylo vidět, jaký by měl být výsledek.  Do té doby se ale zcela jistě jednou či spíše dvakrát se sklepávačem ještě potkám. Jinak včerejšek  ještě přinesl  pár vteřin života opět prožitých v rychlosti kolem 160 km/hod. a rekordních necelých 7 kg, které měl vypěstovaný meloun. P.S. A to kopání kolem je snad nakažlivé, dnes se pustili do rekonstrukce nástupiště místní autobusové zastávky.  

Toto babí léto bude asi rekordní

Určitě co do naměřených teplot a možná i co do pobytu mimo dům, který se po pár dnech stačil vyhřát tak, že ani otevřená okna na noc toho moc neřeší, neb ráno bývá něco kolem 15°C a ty vydrží jen do té doby, než se za obzorem objeví první sluneční paprsky. Přesto se v tom horku dařilo nejen tady ale i podle obrázků od Jadranu. Pravda, tady to bylo trošku pracovnější, neb přišla na řadu plánovaná výměna části kanalizace vedoucí ze sklepa, takže se chvilku kopalo, aby se přesně zjistilo, kudy to vede a kolik toho bude třeba vyměnit. Rychlejším tempem pracují v Radíkovicích, kde po původním mostu už nezůstaly žádné stopy a začíná se na stavbě nového. Stran dopoledního resp. ranního vyvětrání jsem si, mj. i díky rychlejšímu nástupu tepla uprostřed Hrádku uvědomil, že odtud existuje i třetí cesta. Nejen nahoru do kopce ke kostelu a pak k zámku či pozvolněji kolem golfového hřiště, ale taky to rovnou otočit, zámecký park i zámek  pro tentokrát vynechat a vzít to rovnou domů, než sluníčko ještě více přitopí. Druhé vyvětrání už ambici mít zámecký park jako obrátku ztratilo hned v Radíkovicích. Přesto jsem si obě užil, byť občerstvení bylo až doma :-). Příštímu týdnu asi "vévodí" středa s dalším dopolednem v 1. patře pavilonu č. 11, byť ani ostatní dny nevypadají, že by se v nich nemělo něco dít. A není nad to, když se začne hned pondělkem, kam je mj. naplánován jeden oběd na konci léta, pomalu již tradičně do Stěžer k Beránkovi. P.S. Ani v tom vedru neztrácí Clif nic ze své bdělosti. Hlavně co do vyhlížení svých páníčků, kteří by se měli zítra vrátit od Jadranu. 

Z obvyklého "stereotypu" se zatím vymkla jen kuchyň :-)

Možná že je to tím, že nic nejde hned. A taky že ty očekávané zážitky mají ještě pár dní čas. Počasí si sice na pár dní vzalo od těch veder menší pauzu, ale jen na chvilku, takže i to se vrátí do času konce srpna, čehož snad nejvíce využívá zahrada. Ale ne všechno právě sklízené je určeno "na stůl", což dokládají hortenzie, které se po předloňském řezu téměř u země opět předvedly ve své plné kráse. Co ale trošku vypadlo z obvyklého formátu, je týden dovolené u Jadranu v polovině září. Pro nás ale nadále zůstává stále nemyslitelným jet k moři déle než v polovině srpna, takže za novým zážitkem odjela druhá půlka domu. "Odměnu" za dva dny strávené ve školce ve formě týdne u Jadranu by si ale nechal líbit snad každý :-) P.S. V posledních dnech věnuje titulní stránka deníku iDNES nejvíce místa Pavlovi. Ale na Petra se nějak zapomíná :-) A stran dělání čáry (třeba i tlusté) za minulostí? Snad brzy pochopí, pokud se už tak nestalo, že to nefunguje.

Dnešní Hrádek u Nechanic aneb léto se vrací

Byť to ranní čekání bylo tentokrát delší, neb drobnému deštíku se nějak nechtělo ještě o půl desáté přestat, pohled severozápadním směrem i radar ČHMÚ dával už od deváté hodiny naději, že už brzy ustane. A tak se i pár minut po půle stalo a bylo možno vyrazit. Tam tentokrát co to šlo tak po silnici, neb nejenže bylo všude mokro, ale na řadě míst zůstaly ještě kaluže nebo jemné blátíčko, které docela klouzalo. Ale přes všechno i tentokrát byl čas v "cíli", tedy ve vstupní bráně do zámeckého areálu "pod čtyřicet". Po doplnění energie, které nedoporučuje devět z deseti běžeckých trenérů, a pořízení pár obrázků to zpět bylo opět po delší a horší cestě, zejména ten lesní úsek nad Radíkovicemi. Ale co, nakonec to tu kýženou patnáctku dalo a byť to v závěru v tom lese byl chvilku běh chvilku rychlá chůze mezi kalužemi a blátem, i ten "zpáteční čas" nebyl nejhorší. Pak už následovalo to správné doplnění energie, tentokrát "jen" na "jednu papričku" :-) A jelikož se cestou zpět začalo vracet léto, byť odpoledne byly chvilky, kdy se zase o tom pochybovalo, hned je ta nálada do toho dalšího měsíce lepší a zejména ty první dva týdny by mohly být hodně pestré co do zážitků. Plány by na to byly :-) Prvním z nich je vypořádat se s určitým stereotypem posledních několika měsíců, byť ovlivněných čekáním na některé termíny, které jsem nedokázal ovlivnit. Tak ať ten meteorologický podzim má ve svém začátku co nejdéle letní počasí, zejména když máme i ten letní čas :-) P.S. Dnes se obzvláště vyplatilo koukat na cestu. Zejména v Radíkovicích, kde se bagr právě zakusoval do konstrukce mostu a pěší a cyklisti byli nasměrováni na provizorní lávku kousek od něj. Tam jsem si snad nejvíce namočil boty, neb přístup na ni a návrat na cestu byl poměrně vysokou trávou, která zrovna moc sešlapaná ještě nebyla :-(

Ani Hradec na tom nebyl s počasím lépe

Takže dnešní Paříž kolem deváté hodiny se rozhodně žádnou modrou oblohou nepyšnila, což ale nějak nevadilo, neb dnešní krátká návštěva Hradce stejně byla jen o doplnění "proviantu" právě v místech kolem Paříže. Navíc nápad vznikl tak půl hodiny před odjezdem autobusu, když u nás v tom čase pršelo a nevypadalo to, že by se to v dohledném čase mělo zlepšit. Na rozdíl od včerejších Pardubic jsem ale nemusel při těch svých pochůzkách použít deštník. A tak abych si vylepšil trošku ten dnešní černobílý den, nejenže jsem si do něj pár barev doplnil ve skleníku, ale taky jsem se potom i řádně zahřál, neb dnešní oběd by byl na jídelním lístku v restauraci označen "dvěma papričkami" :-)  P.S. Na tu "padesátku" teď, bohužel, už nemám lyže, byť by to lákalo to jednou zkusit, když už jsem něco podobného před opravdu hóóóóóóódně roky na pár desítkách metrů nejprve po trávě a v závěru i po asfaltu taky zkoušel. Ale to nebyl závod -:)