Když se v úterý objevila možnost
vzít si ve čtvrtek dovolenou,
hned večer přišel na řadu model počasí a informace o stavu sněhové pokrývky v okolních horách. Byť bych se ještě jednou rád letos vrátil do polských Jakuszyc, tak teď by to určitě nebyl ten nejlepší nápad. Dnes a zítra tam probíhá oficielní trénink na trati 34. ročníku Běhu Piastovců (Bieg Piastov) - obdobě naší Jizerské padesátky. Když to v práci bylo na tutovku, doslova za minutu dvanáct jsem odeslal nabídku na tři volná místa v autě a začal přemýšlet,
kam to bude.
Jedno bylo jasné, byť mělo mrznout, jistota bude ve výškách aspoň 1000 m n.m.,kde snad toho zmrzlého sněhu nebude tolik. A právě zmrzlý sníh a resty v práci byly příčinou toho, že byť má nabídka šla na 4 místa, jel jsem nakonec sám. Tak třeba příště. Ale zpět k dnešku. S pneumatikami, které se sněhu dotkly až na parkovišti u Hofmannovy boudy, jsem při minus osmičce na teploměru a "plus osmičce" na hodinkách dorazil nad Jánské Lázně. Po nezbytném dostrojení sebe sama a pohárku čaje cesta vzhůru přes louku a "žlabem" v lese na Černohorskou cestu. Tou před několika minutami profrčela rolba, takže cesta pod vrchol nemohla být lepší. Za podpory sluníčka a s trefenou mázou po trojím přechodu sjezdovek a krátkého výstupu po té poslední tu byl Velký okruh Černá hora a
s ním nejen kvalitní manšestr, ale i dvě stopy pro klasiky.
Parádní svezení téměř po vrstevnici po severní straně Černé hory s krásnými výhledy vpravo na Sněžku, celý Obří důl i Liščí horu i vlevo na velkou část západních Krkonoš a ještě o kus dále. Ale po vrstevnici se tu dlouho jet nedá, takže hup dolů na Lučiny a jelikož jsem měl ze svého dosavadního výkonu poměrně dobrý pocit, tak jsem si přidal ještě Liščí horu s tím, že Lyžařská bouda bude tím místem,kde bude hlavní "dočerpání energie". To jediné nevyšlo, neb uvnitř bylo plno, takže zůstalo jen u pohárku teplého čaje, u kterého jsem přesvědčil tělo, že je třeba se vrátit do lyží a popojet. Byť jen o kousek dále (spíš níže) - na Lesní boudu. Tam už to vyšlo a černé pivko, krkonošské kyselo a sejkory patřičně doplnily ztracenou energii. K Lesní boudě se ještě sluší dodat, že změny ji ještě více zatraktivnily, takže se není
čemu divit, že člověk už musí počítat s tím,
že stejný nápad na návštěvu může mít spousta jiných. A po chvilce odpočinku na prosluněné louce pod boudou cesta po sluncem osvětlené (tentokrát západní) straně zpět k autu. I zde parádní stopa a jelikož stále držela máza, tak kromě pár míst nebylo nutné "jít nahoru stromečkem", což zejména v úseku nad Černým Dolem nebývá obvyklé. A svezení z nejvyššího bodu stoupání k Vendlovce a poté až nad Hofmannovu boudu? Opět paráda,byť v závěrečné části už bylo třeba si dávat pozor na občas se vyskytující ledové plotny, na kterých si lyže dělaly co chtěly. Ale i to se zvládlo. Jakoby však něco tomu dnešnímu dortu pořád chybělo. Ta třešnička přišla na posledních pár set metrech pod lesem, kdy jsem místo jízdy po vyjeté cestě přešlápl do volného terénu,
"potopil" běžky asi do 5 cm prašanu a s vyčnívajícími špičkami lyží ze sněhu dorazil slušnou rychlostí k silnici. Takže den jak vymalovaný - a to doslova. A příště - ještě letos - by mohly
ještě jednou vyjít ty Jakuszyce. Zde sice ještě na počátku tohoto týdne avizovali, že "Miejscami śnieg jest już dość miękki", ale dnes už to nahradili upozorněním "Od jutra do niedzieli przewidywane jest zachmurzenie duże, znaczny spadek temperatury i dość silny - do 20 km/godz - północny wiatr. Temperatura odczuwalna na odsłoniętych i położonych powyżej 900 m odcinkach trasy może spaść nawet do - 18 stopni!" A bílá nadílka navrch by mohla v místním areálu zacelit stopy po té šestitisícovce závodníků Běhu Piastovců a mohl by to být další letošní povedený den ve stopě, na který bychom snad nemuseli nějak zvlášť dlouho čekat :-)
vzít si ve čtvrtek dovolenou, 
hned večer přišel na řadu model počasí a informace o stavu sněhové pokrývky v okolních horách. Byť bych se ještě jednou rád letos vrátil do polských Jakuszyc, tak teď by to určitě nebyl ten nejlepší nápad. Dnes a zítra tam probíhá oficielní trénink na trati 34. ročníku Běhu Piastovců (Bieg Piastov) - obdobě naší Jizerské padesátky. Když to v práci bylo na tutovku, doslova za minutu dvanáct jsem odeslal nabídku na tři volná místa v autě a začal přemýšlet,
kam to bude. 
Jedno bylo jasné, byť mělo mrznout, jistota bude ve výškách aspoň 1000 m n.m.,kde snad toho zmrzlého sněhu nebude tolik. A právě zmrzlý sníh a resty v práci byly příčinou toho, že byť má nabídka šla na 4 místa, jel jsem nakonec sám. Tak třeba příště. Ale zpět k dnešku. S pneumatikami, které se sněhu dotkly až na parkovišti u Hofmannovy boudy, jsem při minus osmičce na teploměru a "plus osmičce" na hodinkách dorazil nad Jánské Lázně. Po nezbytném dostrojení sebe sama a pohárku čaje cesta vzhůru přes louku a "žlabem" v lese na Černohorskou cestu. Tou před několika minutami profrčela rolba, takže cesta pod vrchol nemohla být lepší. Za podpory sluníčka a s trefenou mázou po trojím přechodu sjezdovek a krátkého výstupu po té poslední tu byl Velký okruh Černá hora a 
s ním nejen kvalitní manšestr, ale i dvě stopy pro klasiky. 
Parádní svezení téměř po vrstevnici po severní straně Černé hory s krásnými výhledy vpravo na Sněžku, celý Obří důl i Liščí horu i vlevo na velkou část západních Krkonoš a ještě o kus dále. Ale po vrstevnici se tu dlouho jet nedá, takže hup dolů na Lučiny a jelikož jsem měl ze svého dosavadního výkonu poměrně dobrý pocit, tak jsem si přidal ještě Liščí horu s tím, že Lyžařská bouda bude tím místem,kde bude hlavní "dočerpání energie". To jediné nevyšlo, neb uvnitř bylo plno, takže zůstalo jen u pohárku teplého čaje, u kterého jsem přesvědčil tělo, že je třeba se vrátit do lyží a popojet. Byť jen o kousek dále (spíš níže) - na Lesní boudu. Tam už to vyšlo a černé pivko, krkonošské kyselo a sejkory patřičně doplnily ztracenou energii. K Lesní boudě se ještě sluší dodat, že změny ji ještě více zatraktivnily, takže se není
čemu divit, že člověk už musí počítat s tím,
že stejný nápad na návštěvu může mít spousta jiných. A po chvilce odpočinku na prosluněné louce pod boudou cesta po sluncem osvětlené (tentokrát západní) straně zpět k autu. I zde parádní stopa a jelikož stále držela máza, tak kromě pár míst nebylo nutné "jít nahoru stromečkem", což zejména v úseku nad Černým Dolem nebývá obvyklé. A svezení z nejvyššího bodu stoupání k Vendlovce a poté až nad Hofmannovu boudu? Opět paráda,byť v závěrečné části už bylo třeba si dávat pozor na občas se vyskytující ledové plotny, na kterých si lyže dělaly co chtěly. Ale i to se zvládlo. Jakoby však něco tomu dnešnímu dortu pořád chybělo. Ta třešnička přišla na posledních pár set metrech pod lesem, kdy jsem místo jízdy po vyjeté cestě přešlápl do volného terénu, 
"potopil" běžky asi do 5 cm prašanu a s vyčnívajícími špičkami lyží ze sněhu dorazil slušnou rychlostí k silnici. Takže den jak vymalovaný - a to doslova. A příště - ještě letos - by mohly 
ještě jednou vyjít ty Jakuszyce. Zde sice ještě na počátku tohoto týdne avizovali, že "Miejscami śnieg jest już dość miękki", ale dnes už to nahradili upozorněním "Od jutra do niedzieli przewidywane jest zachmurzenie duże, znaczny spadek temperatury i dość silny - do 20 km/godz - północny wiatr. Temperatura odczuwalna na odsłoniętych i położonych powyżej 900 m odcinkach trasy może spaść nawet do - 18 stopni!" A bílá nadílka navrch by mohla v místním areálu zacelit stopy po té šestitisícovce závodníků Běhu Piastovců a mohl by to být další letošní povedený den ve stopě, na který bychom snad nemuseli nějak zvlášť dlouho čekat :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat