Splnit přání Ali zajít někam na dobrou pizzu vypadalo zprvu jako slušná výzva, neb v povědomí o Hradci Králové jsem měl zafixováno, že většinou to je dovážka nebo několik míst, kde to není ten úplně pravý zážitek. A tak jsem hledal a našel jedno poměrně zastrčené místo v centru, pizzerii Etna. A jak se ukázalo, jak prostředí, tak hlavně nabídka a její provedení neměly chybu. A o tom, že tento názor nesdílím jen já, přesvědčila v poledních hodinách (neděle) plná restaurace. A pak už následovala výroba koštěte pro naši "malou čarodějnici", aby si ten jejich podvečerní rej řádně užila. Já jsem se přesunul za parcelu a chvíli si užíval náš ohýnek, v jehož plamenech mizely všechny na jaře ostříhané větvičky ze stromů a psího vína na západní straně domu. Sice to nebylo všechno úplně vyschlé, ale oheň si s tím poradil sám bez nějakých "povzbuzovacích prostředků", byť občas jej provázel slušný kouř. Ale ten díky příznivému větru a hlavně díky jeho směru mimo zástavbu, nakonec nikoho neobtěžoval, čehož jsem se trošku obával, kdyby se vítr otočil.
Žádné komentáře:
Okomentovat