Probuzení do pátečního rána bylo trošku složitější, neb se mi vůbec nechtělo vstávat. Hlavně díky tomu, že jsem toho moc nenaspal. Ale jelikož za chvíli pokračoval firemní výjezd programem druhého dne a bylo třeba se předtím nasnídat, tak nebylo co řešit a místo plánované ranní procházky v místním parku jsem se musel spokojit s pohledem z okna. Prostě nebyl čas. I druhý den porady proběhl bez nějakých problémů a když jsem v jejím závěru se stal jedním z těch dvou šťastlivců, co si odvezli úkol s termínem předložení do deseti dnů, tak už mi asi nic nescházelo. Zbývala jen cesta domů a jak to tak v pátečním odpoledni bývá, nebyl jsem na silnici sám a zejména mimo dálnici to bylo znát. Dnešek byl celý na zahradě, začalo to druhým kolem "klempířiny", jejímž výsledkem je funkční okap na Clifově kotci, pokračovalo se s elektrickými nůžkami v ruce na živém plotu, s mechanickými nůžkami na pergole, aby vše skončilo zálivkou žíznící zahrady. Dnešek byl také prvním dnem, kdy odpolední cappuccino nahradilo pod slunečníkem frappé. Navíc bylo se i na co dívat, neb i přes to místní sucho zahrada na řadě míst hýří barvami.
Žádné komentáře:
Okomentovat