Na dnešek vyšel termín letošního setkání absolventů textilní školy v Jilemnici. Tentokrát to bylo již šedesátépáté, takže po ranním tentokrát jen krátkém vyvětrání v lese jsme s mamkou zamířili do Studence do penzionu Trautenberk. Počasí jako by si vzalo vzor z názvu města, takže když jsme chtěli čas, po který bude mamka pobývat na srazu, strávit někde venku, tak to chtělo pořádně se obléknout a také vybrat takovou trasu, která nebyla moc na otevřeném terénu. Nakonec padla volba na místo, kde jsme ještě nikdy nebyli, na Benecko a na nad ním se tyčící rozhlednu na vrcholu kopce Žalý. Na ní jsme si ale větru asi užili, logicky, nejvíce. A i když tam čas avizoval, že by nebylo od věci zde doplnit energii (a z těch hotovek tu nakonec byl i docela výběr), otočili jsme to po žluté dolů s tím, že dnešní turistiku zakončíme až pozdním obědem někde dole s tím, že pod střechou už počkáme na telefon se Studence, že můžeme vyrazit zpět do Studence. Tam bude ještě společné foto a uvidíme, jak se účastníkům srazu bude chtít se rozejít. Zejména když na pozvánce bylo, že letos to je opravdu již naposledy. Takže teď si něco vybrat z jídelního lístku restaurace v hotelu Kubát (mimochodem s krásným výhledem do údolí) a pak uvidíme, jak se vyvine odpolední program. P.S. Večer bych chtěl ještě stihnout ještě jeden sraz, a to v Pardubicích a hlavně ten je můj :-)
Na dnešek vyšel termín letošního setkání absolventů textilní školy v Jilemnici. Tentokrát to bylo již šedesátépáté, takže po ranním tentokrát jen krátkém vyvětrání v lese jsme s mamkou zamířili do Studence do penzionu Trautenberk. Počasí jako by si vzalo vzor z názvu města, takže když jsme chtěli čas, po který bude mamka pobývat na srazu, strávit někde venku, tak to chtělo pořádně se obléknout a také vybrat takovou trasu, která nebyla moc na otevřeném terénu. Nakonec padla volba na místo, kde jsme ještě nikdy nebyli, na Benecko a na nad ním se tyčící rozhlednu na vrcholu kopce Žalý. Na ní jsme si ale větru asi užili, logicky, nejvíce. A i když tam čas avizoval, že by nebylo od věci zde doplnit energii (a z těch hotovek tu nakonec byl i docela výběr), otočili jsme to po žluté dolů s tím, že dnešní turistiku zakončíme až pozdním obědem někde dole s tím, že pod střechou už počkáme na telefon se Studence, že můžeme vyrazit zpět do Studence. Tam bude ještě společné foto a uvidíme, jak se účastníkům srazu bude chtít se rozejít. Zejména když na pozvánce bylo, že letos to je opravdu již naposledy. Takže teď si něco vybrat z jídelního lístku restaurace v hotelu Kubát (mimochodem s krásným výhledem do údolí) a pak uvidíme, jak se vyvine odpolední program. P.S. Večer bych chtěl ještě stihnout ještě jeden sraz, a to v Pardubicích a hlavně ten je můj :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat