TOP 19

Když víru doprovodí vůle a úsilí

 Na závěr něčeho již uplynulého, uskutečněného, dosaženého či realizovaného, co by mohlo zůstat nějak více v paměti, bývá obvyklé, že následuje malé či velké (dle toho, co se stalo) ohlédnutí. Pravda, někdo to vynechává, ale já si to neodpustím. Uplynulý rok se všemi svými událostmi tam určitě, aspoň z mého pohledu, patří. To ale není zjištění, k čemuž mi dopomohlo pár skleniček skvělého červeného a atmosféra posledního dne v roce, nýbrž mé občasné (dokonce mimopracovní :-)) zamyšlení v několika týdnech předcházejících letošním vánočním svátkům. Takže jsem měl už dopředu i rozmyšlený předposlední příspěvek na závěr tohoto roku. Jak běžel čas, zjišťoval jsem ale, zejména při čtení různých příspěvků těch, kteří se svými hodnoceními byli rychlejší, že bych se v podstatě jen opakoval, byť i já jsem se v něm chtěl soustředit jen na ty z mého pohledu důležité události. Bohužel, ale nebyly důležité resp. zajímavé jen pro mne. A tak jsem si řekl, trochu ovlivněn i několika předvánočními setkáními, kdy jsme se ohlíželi mnohem dále než na začátek tohoto roku, že se na to tentokrát podívám jinak a zkusím vymyslet takové stručné vyjádření, které by vystihovalo uplynulý rok. A tím se dostávám k názvu tohoto příspěvku. Události, které se v končícím roce udály, však nejenže měly dobrý konec, ale mají a budou ještě mít i poměrně zajímavé pokračování. Takže  vystoupit z tohoto vlaku, když se jej zase podařilo nejen dostat na ty správné koleje, ale i poměrně dobře zase rozjet, by byla škoda.  Čímž je ale zároveň řečeno, že nějaké to zpoždění ještě zbývá dohnat,  aby vše zase bylo “podle jízdního řádu”. Byť se sice říká, že trocha nostalgie nikoho nezabije, tak žádné litování apod. k tomuto hodnocení sem už nepřibude. P.S. A přestože jsem si na tomto místě letos odpustil určitou detailní reminiscenci nad jednotlivými důležitými událostmi uplynulého roku, neodpustím si aspoň jejich přiblížení pro tyto stránky formou několika obrázků z dění v právě končícím roce 2019. A to v posledním příspěvku nového roku s názvem TOP 19. Takže přání všeho nejlepšího, hodně energie, elánu a optimismu do nového roku tu ještě doplňuje pozvání ke shlédnutí posledního příspěvku tohoto roku.

Pohádkový Silvestr

Po předsilvestrovském kvapíku téměř pohádkový Silvestr.Včera si totiž  ty chytré hodinky v tom kvapíku nějak více “odpočinuly”, neb mne včera vůbec nebylo třeba upomínat stran mého nicnedělání. A tak mi to dnes, kdy zjistily, že nějak nezvykle dlouho ráno vyspávám, celé dopoledne u pohádek a hokeje v TV trávím, to dávaly najevo. Sice jsem to trošku narovnal odpolední procházkou (dnes žádný běh:-)), ale návrat byl opět do další v TV vysílané pohádky, aby jsem poté pokračoval TV lekcí etikety v podobě české klasiky, tedy Světáků. Následujícího "mlsného Bohouše" už letos ale vážně nedám :-) Jinak zjištění z odpolední vycházky se neliší od toho loňského, tedy že ani v závěru r. 2019 nebude “5ka” v místní třešňovce nebo v lese. Navíc nějaká vidina, že sníh zavítá do naší nadmořské výšky, je zatím stále v nedohlednu. A kdyby byla, tak aby se sníh udržel, chtělo by to trvalejší mráz, neb teď si akorát člověk ze sadu nebo lesních cest místo dobrého pocitu ze zasportování si přinese maximálně bláto na botách. P.S. Aspoň, že pod Dachsteinem už mají patřičně bílo. Tak ať to vydrží, vždyť už to tam máme za necelých 20 :-)

Prý, aby mi to nebylo líto :-)

Ti, co tráví tyto dny v Jizerkách, tak si dnes ten "ráj na zemi" nejen užívali do sytosti, ale podělili se i pár obrázky o atmosféru dnešního dne tam. P.S. Díky moc, Luboši, doufám, že to tam ještě pár dní vydrží, abych si ji mohl okusit i já, jakmile to možnosti na začátku nového roku dovolí. Přece nepojedu pod Dachstein bez pár kilometrů na domácím sněhu, že :-)

Poslední neděle letošního roku :-)

Vlastně těch posledních událostí může být ještě stále nekonečný počet. Ale těm, co by se ještě chtěly vejít do r. 2019, těm už moc času nezbývá. Je to v podstatě už jen pár desítek hodin. A v případě dnešního dne, tj. neděle už to není ani celá desítka. Co už se do konce roku ale určitě nebude opakovat, bude další vánočka :-) Mimochodem, ani tu druhou jsem po upečení nestihl, pokud byla celá, “zdokumentovat”. Tak byla dobrá. Také by si už mohl konečně odpočinout ten největší nůž, neb další krájení něčeho na kostičky si už nechám na další rok. Zda si ještě zahrajeme Černého Petra či domino, to taky pochybuji, navíc ono by těch her muselo být docela dost, aby se vyrovnal počet proher. Což ale stále nezaručuje ten očekávaný výsledek. Na druhou stranu stále ještě zbývá něco, co by ještě letos mělo resp. mohlo mít premiéru (snad to zítra klapne). A to nemluvím o tom, že  stále ještě není možno do konce roku vyloučit nějaká překvapení. Dost ale tady bylo úvah, co je poslední a co ještě ne, a byť zítra čeká pracovní den s poměrně jasnými činnostmi spojenými s koncem roku, volno bude pokračovat i na přelomu roku, takže by se sem mohlo vejít něco i vlastním přičiněním. Sice jsem ještě před vánočními svátky tajně doufal, že by ta předpověď počasí nemusela úplně vyjít a na otočku by se mohly podařit jedny hory, ale to nedopadlo a už letos nedopadne. Očekávání, že to na blízkých horách ale bude mazec, neb na poměrně malém prostoru se v tomto čase sejdou nejenom rekreanti trávící zde konec roku se všemi "jednodenními" lyžaři, pro které není moc jiných šancí než ty nejvyšší hory, však vyšlo. Jak v Peci tak i ve Špindlu prý řada lidí strávila víc času  v koloně v autě resp. při hledání místa na zaparkování než na svahu. P.S. Od vánočních specialit štědrovečerního stolu postupně přecházíme na mezinárodní kuchyni (z poloviny z rukou odborníků) s tím, že by to v nejbližších dnech stejně chtělo něco lehčího, aby pak ta posváteční aklimatizace netrvala moc dlouho :-)

Bílá nadílka pod Dachsteinem

Do dnešního "relaxu" patřilo občasné nahlédnutí do Internetu, takže jsem nemohl vynechat ani webkamery pod Dachsteinem, abych se přesvědčil, jak jim včerejší předpověď počasí vyšla. A hned první obrázek, tedy panoráma snímané z nájezdové věže místního skokanského můstku, ukázal, že vyšla na více než 100%. Noční a ranní nadílka bílé peřiny byla více než bohatá. Takže držíme palce, aby to byl už ten základ, ve kterém tu "vykreslí" maximum z místních 220 km běžeckých tras. U nás si zatím na nějaké slušnější sklouznutí můýeme nechat zajít chuť, ale snad to i zde prolomí první dekáda nového roku a pod Dachstein už přijedeme s pár domácími kilometry na domácím sněhu v nohách :-)

Vánočním svátkům chyběla jen ta trocha sněhu

 Počasím připomínaly letošní svátky, aspoň u nás v nížině, spíše podzim (včera) nebo začátek jara (dnes), takže z té atmosféry klasických bílých Vánoc opět sešlo. Ale tu, která už je jen a jen na nás samých, tu jsme si opět vytvořili. Ať výzdobou, kdy část z ní už “pokračuje” z letošního adventu, či “přiměřenou” spoustou dobrot spojených nejen s tímto časem, tak i klidem a pohodou, doplňujícími resp. rámujícími to všechno. A platilo to i pro mne, byť ty chytré hodinky několikrát signalizovaly, že by nezaškodilo se zase chvilku hýbat .-) Ale jelikož nás takové hodinky zatím neřídí, tak jako doporučení dobrý, ale pro tyto dny i toho pohybu s mírou :-) Co ještě dodat či si sem poznamenat? Třeba to, že i letošní Štědrý den začal s nožem v ruce, aby se několik rohlíků proměnilo v pravidelné kostičky, byť v receptu bylo, že se má rohlík nakrájet na čtverečky :-) To už je ale zřejmě určeno pro mistry kuchaře, u nás jsme se museli v rybí polévce spokojit s kostičkami :-). Ani na auto jsem dopoledne nezapomněl, s jeho podporou se dopoledne zvládlo i pár krátkých návštěv či zastávek. A když už bylo auto v pohybu, tak jsem to po poledni nakonec trošku vylepšil s pohybem i já. Po návratu z krátké procházky po staveništi na pozemcích pod námi už následovalo jen to očekávané přepnutí se do svátečního a za chvíli poté i tradiční Studna. Letos na začátku, tj. v čase kolem čtvrté odpoledne, málem připomínající setkání širší rodiny. To se ale po půlhodině "narovnalo" a účast byla nakonec skoro stejná, jako v loňském roce.  Že opět bylo co ochutnávat, netřeba zmiňovat. Letos tradiční rum doplňovaly třešně protažené destilační kolonou palírny v sousední obci. Ani letošní výměna vánočního stromku borovice za normandskou jedli Ježíška “nezaskočila”. Nejen, že se se zastavil, ale chvilku tu musel i zůstat, aby vše z těch svých saní vyložil. Děkujeme! Stejně tak ani jediné dvě rybí kůstky při štědrovečerní večeři neposlaly nikoho na pohotovost :-) A ty dva svátky po Štědrém dnu? Ty si mezi sebe rozdělily rovným dílem návštěvy a "domácí relax", neb zítra bude takové mini repete Štědrého dne, tentokrát ale jen co do nadílky, aby zde "vyložil" to, co nestihl doručit při první návštěvě. P.S. Prostě nejen doručovací firmy měly před vánočními svátky napilno a ne všechno se jim podařilo doručit do Štědrého dne :-).