Tak to dopadlo, když jsem si svůj dnešní dopolední program otočil. Brzké vstávání zůstalo, ale ranní les a okolní cesty jsem tentokrát vyměnil za volant, pár stovek metrů chůze s nákupním vozíkem v Tescu a Albertu, pak cestu do Pardubic a po zjištění zač je tam perník, doplnilo jeho pár kousků dnešní ranní nákup. A když jsem se i s jednou návštěvou stačil vrátit v čase, kdy ještě byl oběd "v nedohlednu", přišla na řadu i chvilka na čerstvém vzduchu. Tentokrát byl opravdu čerstvý, navíc hned v třešňovce za obcí začalo mrholit. A byť jsem tentokrát nechtěl být venku dlouho (to bylo ještě před deštěm), přesto jsem si plány hned po prvním kilometru ještě upravil. Pětku "do půl hodiny" jsem chtěl nahradit trojkou "do čtvrt hodiny". Sice to tak úplně nedopadlo, ale co je těch pár vteřin v tom tak rychle plynoucím času? Pravda, jsou sice zážitky, které se i do tak krátkého času vejdou, některé dokonce i několikrát, ale snad to až tak nestojí, že by se tato časová jednotka stala měřítkem našeho žití. P.S. Navíc když to dnes bylo za takového počasí. Vlastně bych měl být za takové počasí ještě vděčný, neb jak praví přísloví "Kdo je připraven, není překvapen". Už to máme "za pětatřicet" :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat