Po krátké cestě od hladiny moře v Kamari přes náhorní plošinu ostrova dolů ke hladině moře v přístavu Fira (jízda serpentinami dolů opravdu paráda, parádní pohledy na celou kalderu i přístav shora) jsme se octli v podstatě ve středu západního pobřeží ostrova. Do přístavu právě vjížděl škuner, který se postaral o naši dnešní dopravu po moři. Po nalodění následoval přejezd poměrně klidným mořem, možná díky tomu, že je to trošku uzavřené přilehlými ostrůvky, kolem prvního z nich, Nea Kameni, abychom za chvíli zakotvili v jeho přístavu, kam připlouvají lodě s návštěvníky ostrova. Ostrova, který je vyhlášen přírodní rezervací. V rámci prohlídky se nám poměrně v klidu (ty davy návštěvníků dorazily, až když jsme opouštěli ostrov) povedlo vidět všech pět kráterů, prohlédnout si činné fumaroly a pořídit i zajímavé obrázky s výhledy i do okolí. P.S. Byť z toho posledního mista vulkanické aktivity ( poslední velká
erupce tu byla r.1950) byla z kráteru č.5 docela cítit síra, jak jinak,
když z řady fumarol zde se stále kouří, tak jsme si odsud žádnou "na
sobě" tentokrát nedovezli. Ono ji ale nahradilo zase něco jiného, co na
nás čekalo na dalším ostrově:-)
Po krátké cestě od hladiny moře v Kamari přes náhorní plošinu ostrova dolů ke hladině moře v přístavu Fira (jízda serpentinami dolů opravdu paráda, parádní pohledy na celou kalderu i přístav shora) jsme se octli v podstatě ve středu západního pobřeží ostrova. Do přístavu právě vjížděl škuner, který se postaral o naši dnešní dopravu po moři. Po nalodění následoval přejezd poměrně klidným mořem, možná díky tomu, že je to trošku uzavřené přilehlými ostrůvky, kolem prvního z nich, Nea Kameni, abychom za chvíli zakotvili v jeho přístavu, kam připlouvají lodě s návštěvníky ostrova. Ostrova, který je vyhlášen přírodní rezervací. V rámci prohlídky se nám poměrně v klidu (ty davy návštěvníků dorazily, až když jsme opouštěli ostrov) povedlo vidět všech pět kráterů, prohlédnout si činné fumaroly a pořídit i zajímavé obrázky s výhledy i do okolí. P.S. Byť z toho posledního mista vulkanické aktivity ( poslední velká
erupce tu byla r.1950) byla z kráteru č.5 docela cítit síra, jak jinak,
když z řady fumarol zde se stále kouří, tak jsme si odsud žádnou "na
sobě" tentokrát nedovezli. Ono ji ale nahradilo zase něco jiného, co na
nás čekalo na dalším ostrově:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat