Počasí, současná situace v podstatě neumožňující cestování za hranice a vidina blížícího se podzimu přilákala dnes na vrchol Lysé hory docela slušné davy turistů - jak pěších tak i těch na kolech. Zpočátku to tak nevypadalo, ale jak se začaly turistické cesty mířící z „naší strany“ na vrchol z dalších míst spojovat, abychom tam všichni dorazili po té červené, bylo to už znát. Na vrcholu jsme se potkali s dalšími, co volili žlutou či modrou trasu a nesmím zapomenout ani na silnici a na ty nahoru stoupající resp. elektrokoly „vyvážející“ se cykloturisty. Těch elektrokol jsem měl pocit, že tu bylo tak půl na půl. Návštěvnost se samozřejmě odrazila i v poptávce po doplnění energie, takže bez fronty (a pořádné) to nešlo ani na jednom místě. A když už to měl člověk na tácu, tak ještě sehnat místo, kde by se to dalo konzumovat. Na nás "zbyla" terasa, na které jsme se sice neshodli, zda je tam teplo či zima, ale nebyli jsme jediní. Čekat se muselo i u pylonu na samotném vrcholu, pokud na fotce člověk nechtěl mít další lidi či je doprovázející psy nejrůznějších ras. A jelikož vítr neměl tendenci slábnout, obrátili jsme brzy naše kroky směrem dolů s tím, že si na odpolední cappuccino dojdeme do hotelové cukrárny. A že nezůstaneme jen u něj, už signalizovalo ranní „nakouknutí“ do vitríny u pultu. Bude to zasloužená odměna, zejména jako součást rekonvalescence. P.S. Co v našich končinách pro většinu turistů představuje Sněžka, stejnou funkci má zřejmě i Lysá hora. Tedy je třeba ji navštívit aspoň 1x za rok / měsíc / týden či je skupina těch, kteří si nedovedou představit, že by se tam nepodívali každý den bez ohledu na počasí. Rozdíl je jen v možnostech, které jsou stran občerstvení na vrcholu a hlavně sem se nedá dostat lanovkou, takže to není jen o pár schodech od výstupu z lanovky k Poštovně a kapličce.
Žádné komentáře:
Okomentovat