Pohled z okna a pár obrázků od moře z právě probíhající dovolené druhé poloviny osazenstva našeho domu trošku pozměnily dnešní program. Pravda, neměl jsem v úmyslu řešit něco zásadního či důležitého, ale přesto v "zásobníku" něco na dnešek bylo. Ale není to "zajíc", takže to počkalo a přednost dostalo zřejmě jedno z posledních vyvětrání za slunečného a poměrně teplého počasí. Navíc podpořeno "nutkáním" ještě jednou si posedět pod Hodinovou věží ve venkovní zahrádce kavárny Anny z Harrachu na zámku Hrádek u Nechanic. A tak po ranní otočce do Hradce k zařízení pár věcí, co nepočkaly na 1. den dalšího měsíce, kdy se tam chystám na delší čas, jsem k nelibosti Clifa, který čekal, že vyrazíme spolu na procházku, opět navlékl červenou fleece mikinu a bez něj vyrazil menší oklikou, tedy přes lesy nad Těchlovicemi a Stěžery za poledním zážitkem. Mimochodem ani na něj jsem odpoledne nezapomněl, takže i on má po dnešku dalších pár kilometrů v tlapách. Polední zastávka nezklamala, stejně tak doplnění energie formou cappuccina a dortíku "Den a noc". Mimochodem energie v něm nebylo jen za oběd (ta bílá část), ale i za večeři (ta tmavá část) :-) Ani délka dnešní štreky i dosažený čas v celkovém hodnocení nezaostaly. Sice jsem tu dvacítku nakonec nedal, byť jsem to na konci ještě trošku "zakroutil". Ale co chybělo, to jsem bohatě doplnil odpolední poctivou pětkou s Clifem. P.S. Dněšek opět potvrdil, jak je to relativní, když člověk k něčemu přiřadí přídavné jméno "poslední". Takto už od 16. září hodnotím každá další šálek čaje resp. cappuccina konzumovaného na venkovní zahrádce nějaké kavárny či doma v zahradě před pergolou. A podle počasí to vypadá, že ani to dnešní poslední nebude letos poslední.
Žádné komentáře:
Okomentovat