Úvaha resp. hodnocení, které tu má asi premiéru. Ale není se čemu divit, neb na jedné straně absence takové zimy, která by člověka "zaměstnala" zimním sportováním, na straně druhé divný čas kolem, kdy z jednoho bláta se to vyhrabalo, aby to do ještě větší louže spadlo. Proto se takovým úvahám a určité "nervozitě", což se ale rozhodně nerovná nějaké depresi, asi ani nelze divit. Zejména když už na dveře klepe meteorologické jaro. Ranní mrazíky přejí vycházce do lesa, mimochodem opět byla dnes "pětka s Clifem", před a po poledni čas přál i dokončení jarního sestřihu catalpy. Letos byl opět důkladnější, tak snad to zase dva roky vydrží, než to zase kompletně zastíní okno a větve polezou na balkón. Kousek od nás ten prořez vzali až "pod korunou", takže ty hromady větví mají násobně vyšší, a teď čekají na traktor s rukou, aby zbytek vytáhl ze země a sad "zmizel z mapy". Zda jen na chvíli či napořád, to ukáží další měsíce. To jmelí na jabloni i tentokrát zůstane ušetřeno "zkracování". Ale i na něj se letos dostane, byť až na samém konci roku.
Žádné komentáře:
Okomentovat