Neproveditelné? Nesmysl? Ano, ale přirovnání pro přelom listopadu a prosince bych asi vhodnější nenašel. Předposledním dnem listopadu skončil týdenní téměř "absolutní" relax, který mimochodem následoval po dvou týdnech docela slušné "jízdy po tobogánu života, takže by se dalo říci , že už přechod do něj nebyl "pozvolný", ale skokový. A to se vším všudy, tedy od teploty, časového posunu až po úroveň aktivit. Poslední listopadový den měl být od toho, aby návrat do všední reality, ze které už, bohužel, hned na jeho začátku stačilo dát o sobě vědět několik "zajímavých" záležitosti, byl co nejvíce pohodový. Jediné, co se podařilo, bylo snad to, že člověk z toho sychravého počasí a kolem šířících se bacilů nic nechytil. To, kdyby nedopadlo, tak bych mohl "odpískat" již jednou odloženou událost, na kterou už čekám od začátku dubna tohoto roku. Vlastně po všech drobných peripetiích se nakonec povedlo chytit ten "rychlík", aby k mé velké radosti nakonec trošku zpomalil a moc těch restů za sebou na příští týden nenechal. Proč až na příští týden, když dnes je teprve pátek? Zítra ráno se ten v poslední dnech vnímaný virtuální "rychlík" změní k konkrétní spěšný vlak směřující do Pardubic a program pro následující tři dny už do sebe nic dalšího tam nepojme. P.S. Málem bych zapomněl, že to byl na pozadí jedné prima schůzky v poledním čase i přestup resp. návrat k tradiční české kuchyni. I v tomto případě to bylo v podání opravdových mistrů.
Žádné komentáře:
Okomentovat