Takže jsme si užili Madeiry i po stránce místní gastronomie postavené zejména na regionálních surovinách. Zejména si užili milovníci polévek a jejich chleba, čímž nechci tvrdit, že u ostatních jídel tomu tak nebylo. A že ty jejich dvě hlavní speciality, tedy Espada a Espetada nezůstaly bez povšimnutí, asi netřeba zdůrazňovat. A neodradil nás ani pohled, jak Espada (ryba s českým názvem Tkaničnice atlantská) vypadá, než se pokrm z ní dostane na stůl. Samozřejmě za jídlem nemohly "pokulhávat" místní nápoje. To v kraji výroby madeirského vína, místních rumů a hlavně nápoje, jehož základem je bílý madeirský rum, ponchy, o tom snad žádná pochybnost. Pokud se nepočítá ochutnávka, tak nejmenší porce je většinou "po našem" o objemu našich tří velkých panáků, tedy 1,5 dl. A rumu tam je půl na půl. Většinou jen s ovocnou přísadou, u některých druhů ještě doplněno trochou medu. A mají tu i zajímavé počty k její konzumaci : 1 = antiseptikum, 2 = antibiotikum, 3 = antidepresivum a při větším množství už jen anestetikum :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat