Samozřejmě pokud pominu, že se dá postavit i na hranu. A tak se po těch několika uplynulých dnech, kdy meteorologům vyšla předpověď počasí téměř na 100% (aspoň pro ty naše končiny) dívám z okna a přemýšlím, zda tak tomu bude i po těch několik dalších dní, které jsme se tentokrát rozhodli strávit pod nejvyšším bodem naší republiky. Záměrně jsem napsal "pod bodem", aby to hned neevokovalo, že se chystáme do Krkonoš někam kolem Pece pod Sněžkou. I když ani tam by to nebylo marné zauvažovat pro někdy příště. Bodem s nadmořskou výškou necelých 1638 m je míněn vrchol televizního vysílače vysokého 162 m a čnícího nad vrcholem Pradědu. Pokud by se tak stalo, tak téměř polovina pobytu tam sice bude jen pro dobře oblečené turisty :-). Ale na druhou stranu ani v tom případě by to tam nemělo být o promarněném čase. Třeba zahrada se na to ale dívá úplně jinak a těší se ze sílícího deště, což je ta druhá strana mince aktuálního počasí. Tak to berme duchu motivačního hesla na tom posledním obrázku v tomto příspěvku :-) Nakonec ani ty poslední chladnější a občas deštivější dny nebyly nijak "marné". A když k tomu přidám obecnou pravdu, že člověk se stále učí, tak je zřejmé, že i ty přinesly něco nového. Bohužel ale člověk občas opakuje stejné chyby, takže pár "pokusů" z toho nedávného času úplně nedopadlo. Navíc vše v podtextu očekávání té obálky prý doručované do poštovní schránky, kdy stále není jasné, zda dotyčná ji už vůbec odeslala či někde leží na poště. Máme sice 21. století, kdy se dají věci řešit rychleji, ale někde to ještě moc nefunguje. Zvláště když se k tomu navíc zaštítí ještě GDPR, tedy ochranou osobních údajů. Z výše uvedeného tedy je snad patrné, že ještě nepřišla, když kolem toho ty úvahy. To však neznamená, že budu jen čekat a že se to příští týden nepokusím "prošťouchnut", abych už mohl mít aspoň přibližně jasno, jak s těmi prioritními termíny ve zbytku roku. Ale bylo i pár úspěchů resp. vydařených akcí. Třeba rekordní pardubická vycházka už jen s jednou berlí, setkání po letech s bývalým kolegou z firmy před pekárnou na pardubické Karlovině, domácí indické polední "prostřeno" a hlavně s přáteli příjemně strávené odpoledne, vlastně i podvečer, v zahrádkářské osadě Červený Dvůr. V čase, kdy počasí opět vyšlo dle předpovědi, a bylo to na tričko a krátké kalhoty. Dokonce by občas člověk užil sluneční brýle. Ale to jen kdyby si nechtěl naplno užívat slunečních paprsků. P.S. Ta krabička s plnými kelímky byla jakousi pozvánkou, vlastně takovým "testem" na příští setkání u nás :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat