Věta, která dnes zazněla vícekrát. A to nejen v našem podání. Vše v souvislosti s kvalitou sněhu a díky kolísavému počasí od
ranních mrazíků přes polední nulu až po dnešní podvečerní déšť se sněhem při trojce nad nulou. Zase se nám totiž vrátila díky přívalu sněhu z počátku tohoto týdne možnost otevřít domovní dveře, sejít po schodech do zahrady, nasadit běžky a vyrazit do okolí. Ale aby toho bylo možno patřičně využít, čekalo mě poměrně náročné prošlapávání stopy, o kterou jsme se v průběhu víkendu v
nejbližším okolí "přetahovali" s místními pejskaři, na poli a u lesa se stádem srnek a myslivci kontrolujícími revír či s nějakým zoufalcem nadšeně brázdícím zasněžené pole ve svém asi novém terénním voze. Takže si (zejména včera) člověk spíše připadal jako rolba. Sobotní běžky
ještě šly, neb teplota nepřelezla nulu a
máza nebyla takový problém. Ale neděle, to byl opravdový nářez. Po zkušenostech ze soboty jsem namazal "přiměřeně", hlavně v očekávání dalšího oteplení. V neděli ráno to ještě šlo, pouze v místech, kde vítr do stopy nafoukal čerstvý prašan, se to docela lepilo a téměř to nejelo. Ale těch míst bylo méně než více, takže očekávání, že když se to ještě trochu přemázne, že bude i "
odpolko" OK, mi vydrželo až do momentu, kdy se odpoledne stopa "narovnala". V tu chvíli bylo nad slunce jasné, že takhle jsem dlouho nepromazal. Kdybychom byli na horách, tak se zastaví, z báglu se vytáhne nádobíčko a napraví se to. Ale napadlo by někoho brát vosky na
běžkování " při běžkování za humny"? Sice jsem v první chvíli uvažoval se těch pár stovek metrů vrátit domů a napravit to, ale lenost a víra na bezpracné zlepšení zvítězily. Za chvilku ale bylo jasné, že pokud nepojedeme po rovině, tak to bude styl "dva kroky vpřed a jeden zpátky" nebo "hůlky - naše poslední šance". Nakonec nebylo ani žádné nebo. Prostě kombinací obou dvou stylů jsme za stejný čas absolvovali poloviční trasu než v sobotu, přičemž unaveni jsme byli dvakrát více. Tomu se říká nepřímá úměrnost v praxi. Po návratu domů zazněla ještě jedna glosa, a to že "jsem zvědavá, zda vůbec udržím hrnek s
kafem". Takže tušíte, že to vypadalo, jako že se dnes něco nepovedlo. Naštěstí v TV běžel přenos z Liberce, kde mluvil Lukáš Bauer o svém dnešním
nic moc výsledku ve
skiatlonu a mezi vším zazněla i věta, že jej dnes lyže nepodržely a dnešek že se mu moc nevydařil (byl 25.). Za chvíli mluvil další závodník, z jehož úst zaznělo něco podobného, tj. že na dnešní počasí a dnešní sníh to chtělo mít štěstí s
mázou, neb normálně se prý namazat nedalo. A když i komentátor za chvíli v komentáři nad dnešními výsledky našich si také na toto téma povzdechl, hned jsme pookřáli a zařadili se do kategorie "jedněch z mnoha". Vždyť nadmořská výška místa konání těchto závodů je jen o něco málo vyšší než naše vesnice. Ale na rozdíl od Lukáše Bauera jsem já s promazanými lyžemi "
protnul pomyslnou cílovou pásku" v cílové rovince "dnešního závodu" před naší zahradní pergolou na "stříbrné pozici" :-)) Další zkušenost pro to, aby se příště (tj. ve čtvrtek 26.2.) při plánovaném jednodenním výletu, tentokrát do hor,
máza povedla lépe. Že to bude zase oříšek, svědčí první předpověď počasí a obrázky na jeho modelu.
Věta, která dnes zazněla vícekrát. A to nejen v našem podání. Vše v souvislosti s kvalitou sněhu a díky kolísavému počasí od 
ranních mrazíků přes polední nulu až po dnešní podvečerní déšť se sněhem při trojce nad nulou. Zase se nám totiž vrátila díky přívalu sněhu z počátku tohoto týdne možnost otevřít domovní dveře, sejít po schodech do zahrady, nasadit běžky a vyrazit do okolí. Ale aby toho bylo možno patřičně využít, čekalo mě poměrně náročné prošlapávání stopy, o kterou jsme se v průběhu víkendu v nejbližším okolí "přetahovali" s místními pejskaři, na poli a u lesa se stádem srnek a myslivci kontrolujícími revír či s nějakým zoufalcem nadšeně brázdícím zasněžené pole ve svém asi novém terénním voze. Takže si (zejména včera) člověk spíše připadal jako rolba. Sobotní běžky
ještě šly, neb teplota nepřelezla nulu a máza nebyla takový problém. Ale neděle, to byl opravdový nářez. Po zkušenostech ze soboty jsem namazal "přiměřeně", hlavně v očekávání dalšího oteplení. V neděli ráno to ještě šlo, pouze v místech, kde vítr do stopy nafoukal čerstvý prašan, se to docela lepilo a téměř to nejelo. Ale těch míst bylo méně než více, takže očekávání, že když se to ještě trochu přemázne, že bude i "odpolko" OK, mi vydrželo až do momentu, kdy se odpoledne stopa "narovnala". V tu chvíli bylo nad slunce jasné, že takhle jsem dlouho nepromazal. Kdybychom byli na horách, tak se zastaví, z báglu se vytáhne nádobíčko a napraví se to. Ale napadlo by někoho brát vosky na
běžkování " při běžkování za humny"? Sice jsem v první chvíli uvažoval se těch pár stovek metrů vrátit domů a napravit to, ale lenost a víra na bezpracné zlepšení zvítězily. Za chvilku ale bylo jasné, že pokud nepojedeme po rovině, tak to bude styl "dva kroky vpřed a jeden zpátky" nebo "hůlky - naše poslední šance". Nakonec nebylo ani žádné nebo. Prostě kombinací obou dvou stylů jsme za stejný čas absolvovali poloviční trasu než v sobotu, přičemž unaveni jsme byli dvakrát více. Tomu se říká nepřímá úměrnost v praxi. Po návratu domů zazněla ještě jedna glosa, a to že "jsem zvědavá, zda vůbec udržím hrnek s kafem". Takže tušíte, že to vypadalo, jako že se dnes něco nepovedlo. Naštěstí v TV běžel přenos z Liberce, kde mluvil Lukáš Bauer o svém dnešním
nic moc výsledku ve 
skiatlonu a mezi vším zazněla i věta, že jej dnes lyže nepodržely a dnešek že se mu moc nevydařil (byl 25.). Za chvíli mluvil další závodník, z jehož úst zaznělo něco podobného, tj. že na dnešní počasí a dnešní sníh to chtělo mít štěstí s mázou, neb normálně se prý namazat nedalo. A když i komentátor za chvíli v komentáři nad dnešními výsledky našich si také na toto téma povzdechl, hned jsme pookřáli a zařadili se do kategorie "jedněch z mnoha". Vždyť nadmořská výška místa konání těchto závodů je jen o něco málo vyšší než naše vesnice. Ale na rozdíl od Lukáše Bauera jsem já s promazanými lyžemi " protnul pomyslnou cílovou pásku" v cílové rovince "dnešního závodu" před naší zahradní pergolou na "stříbrné pozici" :-)) Další zkušenost pro to, aby se příště (tj. ve čtvrtek 26.2.) při plánovaném jednodenním výletu, tentokrát do hor, máza povedla lépe. Že to bude zase oříšek, svědčí první předpověď počasí a obrázky na jeho modelu.
Žádné komentáře:
Okomentovat