úterý 6. července 2010

Norsko 2010 (7/12) - Sogndal, Kaupanger, Luster, Skjolden

Středeční pozdní večer přinesl nad fjord mraky věštící možnou změnu počasí, jak i naznačoval majitel campingu. Ale dodal, že to nebude nějak trvalé. Proto nás čtvrteční ráno zastihlo připravené na zhoršené počasí, které před polednem při návštěvě Sogndalu přineslo s sebou i půlhodinový deštík. Město nic moc, dole na pobřeží opuštěné molo a v samém centru pár institucí, nákupní a informační středisko. Takže místo schovávání se před deštěm načerpání aktuálních informací a s vidinou gratis přístupu na Internet pokus i o vstup do místní knihovny. Ale otvírali až před polednem, takže jsem si nechal zajít chuť. Ale jelikož tento region má poměrně dobře zmapovanou historii, naše kroky zamířily (po pár km jízdy autem) k Vestreimu, kde je rozsáhlý skanzen Sogn Folksmuseum s téměř padesátkou objektů z šestisetleté historie. A aby obrázek byl úplný, za dalších pár km je Sogn Fjordmuseum s krásnou expozicí věnovanou rybářům 19. - 20. století. Muzeum je v městečku Kaupanger několik desítek metru od přístaviště místního trajektu do Gudvangenu, který jezdí na této lince jen 3x denně, ale měli jsme štěstí a mohli se kochat přistávacím manévrem i jeho naloďováním. Na zpáteční cestě po pár set metrech ještě foto-stop u místního dřevěného kostela z r. 1184 a pak cesta zpět. Počasí, jakoby zareagovalo na to, že jsme ukončili poznávací část programu, a začalo se vyjasňovat i oteplovat. Proto když jsme se blížili ke křižovatce hned za mostem před Sogndalem, padla volba "vpravo" = vracet se do Sogndalu již nebudeme a přes doplnění zásob v Gaupně zpět "na Riviéru". S vidinou zítřejšího odjezdu jsme se ještě (tj. starší část výpravy) rozhodli podívat se do Lusteru i Skjoldenu, i s vidinou, že si prohlédneme místa, která jsme jen projeli, když jsme sem přijížděli, a taky, že si tam dáme něco na vylepšení chuti. V Lusteru jsme jen dokoupili ještě nějaké pečivo (kromě kostela, pekárny a výhledu do fjordu nic zajímavého) a tak jsme pokračovali do Skjoldenu, na jejímž konci je jezero Eidsvatnet - jeho blankytně modré vody však z fotografií nějak vymizely, ale na vtoku do Lusterfjordu jsou patrné. Právě zde je Fjordstova - místo, kde je snad soustředěno vše - informační středisko, suvenýry, kavárna, bazén, horolezecká stěna i turistická ubytovna. Když kavárna, tak určitě dobrá káva. Ale ouha, opět jen předem navařená "severská černá" v termoskách. Takže nic a zpět. Něco nám ale říkalo, zastavte v Lusteru u pekárny. A ono jóóó! Perfektní cappuccino a k tomu vynikající plněný a něčím i zajímavě kořeněný mazanec. A když na nás "na Riviéře" čekala treska na másle, co více si přát? Přece jen něco - byť venku bylo "chladněji" - tedy 22 st. C, nemohlo zůstat jen u jednoho koupání ve fjordu. Díky dopoledni sice chyběla proti včerejšku "prohřátá" 5 cm horní vrstva vody, ale jinak to opět nemělo chybu a rychlých temp bylo dokonce o pár desítek (asi tři:-) více. Ale na počet minut pobytu ve vodě určitě stejně! Večerní déšť se stal předzvěstí avizovaného zhoršeného pátečního počasí, ale jak opět sdělil majitel campingu, víkend bude krásně. To pro nás ale nemohlo být směrodatné, neb zítra se přesouváme někam k Bergenu (Samnangenfjorden, Veafjorden), kde bychom měli pobýt 2 noci a mezitím - v sobotu - absolvovat prohlídku Bergenu - města, kde prý 260 dnů prší. Předpověď počasí na dopoledne a časné odpoledne hovoří sice o polojasnu až jasnu a o zhoršení teprve až v závěru dne, ale na to bych moc nesázel. Takže poslední noc "na Riviéře", zápis do návštěvnické knihy chatky č. 13 a zítra po ranním sbalení a úklidu chatky na nás čeká zase na větší část dne auto. P.S. A nakonec dokumentace rezervačního systému majitele tohoto campingu - "Najděte se místo, chatku, já večer přijdu a zaplatíte mi ". Všechny volné chatky otevřeny, s klíčem v zámku a plným vybavením k dispozici pro prohlídku zájemců o ubytování :-)

Žádné komentáře: