Úterní ráno přineslo nejen jasnou oblohu, ale i poměrně slušné teplo, takže jsme si při snídani v hotelové zahradě pod slunečníky připadali jako někde v mnohem teplejších krajích než zrovna ve
Švedsku. Úplně poslední balení věcí a definitivně i poslední tisícovka km s necelými dvěma hodinami na trajektu. Když jsme v pohodě projeli Švédskem a přejeli
Oresundský most do Dánska, rozhodli jsme se zkusit,
zda bychom se nedostali na nějaký dřívější trajekt než ten poslední večerní, kam jsme měli zakoupen lístek. Sice jsme čekali, zda bude místo, ale díky zatím
stále slabšímu provozu směr Německo (v opačném směru už bychom asi měli smůlu) po najetí těch, co měli lístky na trajekt v 15:00 hod., jsme dostali pokyn k nalodění i my. Pravda, odjeli jsme díky pozdnímu příjezdu z Rostocku o 45 min. později, ale pro nás
to bylo vlastně o 5:15 hod. dříve:-) V
Gedseru bylo 31 st. C, před naloděním jsme v rámci čekání vyzkoušeli i moře na malé pláži za
přístavem. Na trajektu na moři vál svěží větřík a bylo opravdu příjemně, takže tentokrát byla všechna místa na venkovní palubě obsazena. Jinak toto počasí zůstalo stejné i po většinu cesty i přes Německo. Večerní průjezd vnitřním okruhem Berlína, pozdě večerními Drážďany a přejezd Krušných
hor hodinu před půlnocí byly takové milníky zpáteční cesty. Když jsme před půlnocí zastavili u pumpy u Ústí nad Labem a naplnili nádrž již za české koruny a přes D8 se rychle objevila Praha, bylo jasné, že za hodinu už je konec. Konec dvou báječných týdnů cestování po Skandinávii, přesněji
hlavně
po Norsku. A když ve středu 58 min. po půlnoci byl vypnut motor auta, na jehož tachometru chybělo 9 km do 5400 km, vše se stalo
již minulostí. Teď jen vše vypořádat, uvést se do normálu, urovnat si zážitky, vytřídit fotky a život jde dál. A že je a bude dlouho na co vzpomínat, netřeba zdůrazňovat. Zejména, když bude určitě dost příležitostí se o tyto zážitky podělit nebo si s těmi, které letos Norsko ještě čeká, vzájemně si vyměnit u něčeho dobrého dojmy z cesty po severu. Na těchto stránkách se mám v úmyslu vrátit k Norsku ještě jednou - a to s takovým menším celkovým ohlédnutím se. Ale v čase, až dozní okamžité dojmy z
procestované druhé poloviny letošního června.
Úterní ráno přineslo nejen jasnou oblohu, ale i poměrně slušné teplo, takže jsme si při snídani v hotelové zahradě pod slunečníky připadali jako někde v mnohem teplejších krajích než zrovna ve Švedsku. Úplně poslední balení věcí a definitivně i poslední tisícovka km s necelými dvěma hodinami na trajektu. Když jsme v pohodě projeli Švédskem a přejeli Oresundský most do Dánska, rozhodli jsme se zkusit, 
zda bychom se nedostali na nějaký dřívější trajekt než ten poslední večerní, kam jsme měli zakoupen lístek. Sice jsme čekali, zda bude místo, ale díky zatím 
stále slabšímu provozu směr Německo (v opačném směru už bychom asi měli smůlu) po najetí těch, co měli lístky na trajekt v 15:00 hod., jsme dostali pokyn k nalodění i my. Pravda, odjeli jsme díky pozdnímu příjezdu z Rostocku o 45 min. později, ale pro nás 
to bylo vlastně o 5:15 hod. dříve:-) V Gedseru bylo 31 st. C, před naloděním jsme v rámci čekání vyzkoušeli i moře na malé pláži za 
přístavem. Na trajektu na moři vál svěží větřík a bylo opravdu příjemně, takže tentokrát byla všechna místa na venkovní palubě obsazena. Jinak toto počasí zůstalo stejné i po většinu cesty i přes Německo. Večerní průjezd vnitřním okruhem Berlína, pozdě večerními Drážďany a přejezd Krušných
hor hodinu před půlnocí byly takové milníky zpáteční cesty. Když jsme před půlnocí zastavili u pumpy u Ústí nad Labem a naplnili nádrž již za české koruny a přes D8 se rychle objevila Praha, bylo jasné, že za hodinu už je konec. Konec dvou báječných týdnů cestování po Skandinávii, přesněji 
hlavně po Norsku. A když ve středu 58 min. po půlnoci byl vypnut motor auta, na jehož tachometru chybělo 9 km do 5400 km, vše se stalo 
již minulostí. Teď jen vše vypořádat, uvést se do normálu, urovnat si zážitky, vytřídit fotky a život jde dál. A že je a bude dlouho na co vzpomínat, netřeba zdůrazňovat. Zejména, když bude určitě dost příležitostí se o tyto zážitky podělit nebo si s těmi, které letos Norsko ještě čeká, vzájemně si vyměnit u něčeho dobrého dojmy z cesty po severu. Na těchto stránkách se mám v úmyslu vrátit k Norsku ještě jednou - a to s takovým menším celkovým ohlédnutím se. Ale v čase, až dozní okamžité dojmy z procestované druhé poloviny letošního června.
Žádné komentáře:
Okomentovat