Vstal jsem dříve, kominíka jsem cestou do práce nejenže nehledal ale ani nepotkal. A mobil? Byl jsem rád, když dnes zrovna nezvonil, natož abych řešil melodii zvonění. Čokoláda taky nebyla, koukat se na fotku bílého koně, pokud bych ji zrovna někde sehnal, nebyl čas a potkat cestou na oběd na chodbě firmy čápa? Možná tak s velkým Č., ale to by musel přijet bývalý kolega. Jít z práce domů ve 13,00 hod.? Zajímavý nápad, zvláště pro pátek. Ale to nehrozí. A jelikož jsem byl dnes mimo Prahu, tak jsem po žádném zvláštním setkání, nota bene opakovaném, netoužil. Ani když se na hodinách objevilo 15:00, na nějaké obzvláštní štěstí to nevypadalo, zejména když jsem v tu chvíli zápasil s jedním výkazem, který jsem chtěl mít pohromadě už před hodinou. Jediné, v čem jsem se neznaje těchto doporučení potkal, byl nákup dobrého vína. Ale ani zde to nebylo důsledné, neb láhev putovala mezi kamarádky do sklepa na někdy příště :-) Pak už rovnou domů, takže ani procházka v parku ani hledání berušky, ani tučná ryba k večeři ani pavouk. Takže by se řeklo, že žádné štěstí. A když ani romantický film (chvílemi koukám na hokejové finále), tak pak už jen zbývá ten spánek, kde bych se ještě jednou mohl potkat s jednou z rad, jak přežít pátek třináctého. Hrnek mléka s medem k tomu, abych šťastně usnul, ale potřebovat rozhodně nebudu! Z výše uvedeného by se zdálo, že den naruby. Ale není to pravda a ani štěstí snad neřeklo dnes nebo v příštích dnech neřekne své poslední slovo pro tyto dny, neb to obvykle přeje připraveným a já jsem se dnes opravdu připravoval :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat