Po krátké zastávce v městečku s cílem nakoupit něco, co by nám v probíhající zimě mohlo připomenout pobyt zde, což se povedlo, jsme se po průjezdu několika podhorských městeček dostali už na silnici B320 (Ennstal Strasse),. Tam, vzhledem k tomu, že to byl pracovní den, jsme se v podstatě už jen zařadili se do proudu aut jedoucích směr Liezen a rychlostí pohybující se kolony se dostali až do Liezenu. Po kontrole informační tabule na odbočce na Spittal jsme potvrdili plány a pro příjezd na dálnici jsme i cestou zpět zvolili průjezd Pyhrnským průsmykem. Opět prima zážitek, cestou jsme si jej připomenuli při průjezdu krajinou Českého Šternberku, kudy ten průjezd nebyl zdaleka tak pohodový. Čas oběda vycházel do míst někde blízko státní hranice, tak jsme si po loňských zkušenostech vzpomněli na Gasthof Blumauer v Rainbachu. Volba sice dobrá, ale ne ve čtvrtek ("Ruhetag" neboli zavřeno). Naštěstí hned vedle umístěná pizzerie Palermo hlásila na tabulce zelenými písmenky "OPEN" a tak volba se posunula jen o pár metrů vedle. Pizza jako kolo u vozu, druhá jen o malinko menší (provedení "Lady"), takže půlky se přesunuly do krabice a přijdou na řadu za chvíli. A ten hrníček s kupou šlehačky? To je místní cappuccino! Jinak ten kuchtík na vývěsním štítu pizzerie je aktuální foto jejího majitele a ten jeho knír má skutečně tak zatočený :-) Po Česku už bylo sněhu méně, tak volba padla zejména díky času očekávaného průjezdu Prahou na trasu pod Prahou. Cesta dobrá, trošku zpomalit pro občasné sněhové jazyky přes cestu bylo nutno jen kolem Uhlířských Janovic. Teď už jen vybalit věci, spustit pračku a stáhnout a vytřídit fotky, aby těchto pět báječných dnů už bylo jen vzpomínkou. Vzpomínkou, na kterou se asi nezapomene. bylo tam báječně.
Po krátké zastávce v městečku s cílem nakoupit něco, co by nám v probíhající zimě mohlo připomenout pobyt zde, což se povedlo, jsme se po průjezdu několika podhorských městeček dostali už na silnici B320 (Ennstal Strasse),. Tam, vzhledem k tomu, že to byl pracovní den, jsme se v podstatě už jen zařadili se do proudu aut jedoucích směr Liezen a rychlostí pohybující se kolony se dostali až do Liezenu. Po kontrole informační tabule na odbočce na Spittal jsme potvrdili plány a pro příjezd na dálnici jsme i cestou zpět zvolili průjezd Pyhrnským průsmykem. Opět prima zážitek, cestou jsme si jej připomenuli při průjezdu krajinou Českého Šternberku, kudy ten průjezd nebyl zdaleka tak pohodový. Čas oběda vycházel do míst někde blízko státní hranice, tak jsme si po loňských zkušenostech vzpomněli na Gasthof Blumauer v Rainbachu. Volba sice dobrá, ale ne ve čtvrtek ("Ruhetag" neboli zavřeno). Naštěstí hned vedle umístěná pizzerie Palermo hlásila na tabulce zelenými písmenky "OPEN" a tak volba se posunula jen o pár metrů vedle. Pizza jako kolo u vozu, druhá jen o malinko menší (provedení "Lady"), takže půlky se přesunuly do krabice a přijdou na řadu za chvíli. A ten hrníček s kupou šlehačky? To je místní cappuccino! Jinak ten kuchtík na vývěsním štítu pizzerie je aktuální foto jejího majitele a ten jeho knír má skutečně tak zatočený :-) Po Česku už bylo sněhu méně, tak volba padla zejména díky času očekávaného průjezdu Prahou na trasu pod Prahou. Cesta dobrá, trošku zpomalit pro občasné sněhové jazyky přes cestu bylo nutno jen kolem Uhlířských Janovic. Teď už jen vybalit věci, spustit pračku a stáhnout a vytřídit fotky, aby těchto pět báječných dnů už bylo jen vzpomínkou. Vzpomínkou, na kterou se asi nezapomene. bylo tam báječně. 
Žádné komentáře:
Okomentovat