Po včerejším celodenním výletu logicky následoval opět den na pláži. Vycházka byla tentokrát opět severním směrem s cílem, že nějak se přece do centra Giardini Naxos musím dostat. Ale ani druhý pokus po pláži nevyšel, byť to bylo dost nadějné. Avšak po pár metrech opět následoval další plot, tentokrát neporušený a cesta po vyvřelině v moři žádná nevedla, takže zpět na nejbližší silnici a pěkně po ní do městečka. V přístavu bylo na co dívat, což dokumentuje i několik obrázků. A že je směrem od moře chráněn pořádným vlnolamem. Podstatné je ale hlavně to, že až se sem budeme chtít večer podívat, půjdeme už najisto a nebudeme řešit nějaké zkratky, které nakonec nikam nevedou :-) A když se na hodinkách ukázal čas návratu, zrovna jsem byl na špici přístavu, nezbylo než své kroky obrátit, vrátit se na pláž a po krátkém osvěžení se "dát dohromady", neb další "rybí hody" čekají. Volba padla na místní Café O´Neil, hojně navštěvované místo s originální atmosférou hlavně díky jeho majiteli a provozovateli. Pro každého hosta měl své oslovení, ke každé objednávce svůj komentář a celkově se staral o příjemnou atmosféru, takže se zde nejen lehký oběd trošku protáhl, ale řekli jsme si, že se sem určitě ještě musíme vrátit, byť možností do konce pobytu už moc není. Zejména pokud vyjdou páteční celodenní Syrakusy.
Žádné komentáře:
Okomentovat