Na dnešek jsem měl úplně jiné plány, neb jsem měl konečně absolvovat jedno celodenní školení, které však v úterý odpoledne agentura zrušila pro malý počet zájemců. A jelikož na dnešek jsem měl na všechny akce již připravený zástup, rozhodl jsem se vzít si dovolenou a něco "odmazat" z domácích restů. Úmysl byl dobrý, začátek taky, ale když jsem se u brzké snídaně podíval na výhled počasí, tak jsem si řekl, že v té mlze tady dneska nebudu a vyrazil směr Pec pod Sněžkou, abych "napravil" jeden letošní dluh a podíval se i letos na vrchol. Nápad dobrý, cesta ráno docela v mlze, ale příjezd do Pece pod Sněžkou už dával jistotu, že modrá obloha tu chvíli vydrží. Od parkoviště, kolem lanovky až na Růžohorky ani živáčka. Tam se po vyjití z lesa teprve objevila ta správná panoramata. Cestou z Růžohorek nahoru na Sněžku jsem předešel dvě turistky a to bylo tak pro delší čas jediné setkání s lidmi. Vrchol Sněžky prázdný, až když jsem odcházel, vypadalo, že někdo přichází od lanovky. Takže podle toho vypadají i obrázky. Jak už to někdo řekl "Kdo z vás to má"? Cože co? Obrázky z vrcholu bez lidí a za takového počasí. Čas výstupu z parkoviště na vrchol byl tentokrát 2:10 hod., což vysvětlovalo, proč jsem na posledních schodech trošku lapal po dechu. Když jsem se na vrcholu "vydýchal", nacvakal spoustu obrázků, nebylo na co čekat, neb 2/3 dnešní trasy byly ještě přede mnou. Sice jsem trošku začal pochybovat, zda kromě Luční boudy bude někde vůbec otevřeno, ale vše klaplo i po této stránce a krkonošské kyselo Na Rozcestí nemělo chybu. Pak již jen po zelené dolů do Pece a kolem čilého stavebního ruchu zpět se zastávkou na cappuccino a palačinky s borůvkami zpět k autu. To si na parkovišti pobylo necelých 6 hodin, takže suma sumárum ta dnešní necelá dvacítka po svých byla docela rychlá. P.S. A hned ve Velké Úpě jsme se ponořili do mlhy a nezbavili se jí po celou cestu, byť u nás už nějak zvlášť silná nebyla. Prostě jsem měl kliku na parádní výlet na "dobití svých baterek".
Žádné komentáře:
Okomentovat