K němu náleží i něco, co se označuje jako zpoždění a něco, co se nazývá dopravní nehodou. Kombinace těchto dvou pojmů způsobila, že nabrání zpoždění necelých deseti minut úplně stačilo, abychom se nevyhnuli bez pár minut téměř hodinovému čekání při řešení a odklízení vážné dopravní nehody kousek před Jaroměří. Osobní auta to obracela, ale linkový autobus plný výletníků z nedalekého Kuksu si jako jedno z prvních vozidel od nehody postál až do částečného uvolnění průjezdu. Tady se ukázalo, jak byla důležitá ta v batohu "opuštěná" tuba s energetickým gelem. A tak se nejprve rozplynul sen na návazný autobus k nám s odjezdem v 15:45 hod. a potom to začalo být nahnuté i s tím dalším s odjezdem o hodinu později. Kdyby ujel i tento, to by se pak "vyplatilo" se rovnou navečeřet v Hradci, doplnit při tom tekutiny, neb necelá hodina byť v otevřeném autobuse, byla docela sauna. A venku na rozpálené silnici v otevřeném terénu to nebylo lepší. Když jsme se zase dali do pohybu, vypadalo to nadějně, ale jak byla ucpaná doprava kolem Jaroměře, čas dojezdu, kdyby se to mohlo stihnout. Víru jsem ztratil na kruháku u ČKD, neb do objezdu busu k nám zbývalo 6 minut. A to se zejména odpoledne při trojích semaforech obvykle nedává. Ale něco tomu chtělo, zelená vlna, plynulý a zřejmě i rychlejší průjezd městem, jako první u výstupních dveří, přeběh s batohem a hůlkami na vedlejší nástupiště a povedlo se. Za mnou už se zavřely dveře a po čtvrthodině jízdy, rychlém doplnění tekutin a "naložením" se na pár minut "pod vodu" už pokračovaly plány pro dnešek. P.S. A tím posledním bylo o tom zážitku z Krkonoš něco ještě dnes sem napsat. Což se povedlo, tak už jen "Dobrou".
Žádné komentáře:
Okomentovat