aneb najednou to "spáchat" nešlo.
Abych si splnil svůj okamžitý nápad před odjezdem na
výjezdní poradu, s odstupem času hodnocený jako bláznivý možná i šílený, a podíval se na ve Velkých Losinách po tolika letech na Chaloupku a k tomu se ještě kousek sklouznul na letošním prvním sněhu na běžkách, musel jsem hodně kombinovat. Jednak s omezenými časovými možnostmi, kdy vůbec lze přes den pořídit nějaké to kloudnější foto a s jednak poměrně vysokou teplotou a rychle mizejícím sněhem. A jelikož se první dva dny nedařilo nic vymyslet, tak v poslední den pobytu již
nezbylo než konat "za každých podmínek". A tak ještě před snídaní hned jak se trošku rozednilo, kdy do začátku denního programu zbývala hodina času, šup do sebe
trochu horkého čaje (snídaně nechaná"na pak") a hurá směr "Chaloupka". Cestou do parku, kde stojí, nešlo zabloudit, byť jsem v lese použil zkratku abych si tu cestu ještě o něco zkrátil :-) S pamětí na tom nejsem zas tak špatně, takže mi zde hlavou proletěla řada vzpomínek na tato místa. Potom rychlé foto (pravda, když jsem zkoušel, jak by to vypadalo s bleskem, službu konající sestra za oknem si mě začala trošku
více prohlížet, neb viděti časně po ránu kolem dětské léčebny s foťákem "potulující se
individuum" není asi obvyklé) a zpět do slušného kopce na hotel. Vše (cca 2 km) dohromady za půl hoďky, druhá zbyla na sprchu a snídani. To druhé se "podařilo" až odpoledne při cestě domů na první vyšší souvislejší pokrývce v nadmořské výšce 1013 m n.m. Pravda, bylo to opravdu jen "pro formu" a hlavně o týden později, než by tam a určitě i někde níže byly podmínky pro skutečné první letošní seznámení se sněhem. Snad toto mé "rouhání" neodradí sv. Martina, a ten na nás nezapomene s pořádnou nadílkou pro letošní zimní sezónu.
Abych si splnil svůj okamžitý nápad před odjezdem na 
výjezdní poradu, s odstupem času hodnocený jako bláznivý možná i šílený, a podíval se na ve Velkých Losinách po tolika letech na Chaloupku a k tomu se ještě kousek sklouznul na letošním prvním sněhu na běžkách, musel jsem hodně kombinovat. Jednak s omezenými časovými možnostmi, kdy vůbec lze přes den pořídit nějaké to kloudnější foto a s jednak poměrně vysokou teplotou a rychle mizejícím sněhem. A jelikož se první dva dny nedařilo nic vymyslet, tak v poslední den pobytu již 
nezbylo než konat "za každých podmínek". A tak ještě před snídaní hned jak se trošku rozednilo, kdy do začátku denního programu zbývala hodina času, šup do sebe 
trochu horkého čaje (snídaně nechaná"na pak") a hurá směr "Chaloupka". Cestou do parku, kde stojí, nešlo zabloudit, byť jsem v lese použil zkratku abych si tu cestu ještě o něco zkrátil :-) S pamětí na tom nejsem zas tak špatně, takže mi zde hlavou proletěla řada vzpomínek na tato místa. Potom rychlé foto (pravda, když jsem zkoušel, jak by to vypadalo s bleskem, službu konající sestra za oknem si mě začala trošku 
více prohlížet, neb viděti časně po ránu kolem dětské léčebny s foťákem "potulující se
individuum" není asi obvyklé) a zpět do slušného kopce na hotel. Vše (cca 2 km) dohromady za půl hoďky, druhá zbyla na sprchu a snídani. To druhé se "podařilo" až odpoledne při cestě domů na první vyšší souvislejší pokrývce v nadmořské výšce 1013 m n.m. Pravda, bylo to opravdu jen "pro formu" a hlavně o týden později, než by tam a určitě i někde níže byly podmínky pro skutečné první letošní seznámení se sněhem. Snad toto mé "rouhání" neodradí sv. Martina, a ten na nás nezapomene s pořádnou nadílkou pro letošní zimní sezónu.
Žádné komentáře:
Okomentovat