či zánět horních cest dýchacích. Pro mě prostě "zákeřná rýmička s kašlíkem". Co
se to vlastně v závěru minulého týdne stalo? Jak se mohlo dopustit, že jsem zůstal osamocený, bezbranný a ničím nekrytý proti těm volně šířícím se zhoubným bacilům či virům, které mě zákeřně přepadly a usadily se v mém já ve snaze maximálně mi těchto několik nejbližších dnů znepříjemnit? Pravda, již před cca dvěma týdny se kolem
jednou plížily, ale to se mi je nějak podařilo zahnat. Tentokrát jsem to ale podcenil, byť i zde byla určitá možnost postavit se jim "zavčasu".Když se ale hned neujalo pár ločků kapalných švestiček značky "Kudy teče, tudy léčí" a ani zázvorový a zelený čaj podávaný v ne zcela obvyklém množství, nezabral, muselo to přijít. Během pondělního dopoledne dorazil, mj. nikým nezván, obávaný kašlík s rýmičkou a já s knedlíkem v krku dokončil jen v práci jen to nezbytné a hrrr do boje se ztrátou chuti na cokoli.Vlastně ne, prostředky domácí medicíny doplnila ještě porce "půlpalicové česnečky", takže už všichni kolem začali tušit, že je to zase tady. Pro dnešek byl použit stejný
léčebný model (mj. nedoporučovaný 8 z 10 lékařů). A tak s vírou, že zítřejší volný den bude tím dnem, kdy se tou "rintintidou lebo ako sa ta chitida volá" konečně vypořádám a tu bandu virů už konečně vyřídím i bez pomoci kyseliny hyaluronové a podobných prostředků, které v tomto období na nás ve svých reklamách chrlí pomalu všechny komunikační kanály, do sebe leju dnes poslední zelený čaj a vracím se zase pod deku, abych s využitím
zítřejšího dne k doléčení ve čtvrtek už zase mohl směle čelit nástrahám okolní reality. A to při tom všem ještě můžu být rád, že mě to nepostihlo na duchu, jako tomu je asi u některých z našeho okolí. Třeba jedna paní primátorka nepamatující si nic ze závěru svého studia na VŠ skončeného před 4 roky, jeden pan ministr, kterému někdo (a on neví kdo) nabízel před 4 roky zajistit "turbostudium" na VŠ a jeden velitel policie (městské), který si ale nakonec vzpomenul, že svou "bakalářku" vlastně skoro celou opsal od kolegy, aby vzápětí se propadl zpět do stavu "ducha mdlého" a za to všechno obvinil VŠ, že to neodhalila a umožnila mu dokončit studium. Ale zpět k sobě. Už teď si musím přiznat, že tentokrát to zas tak strašné (tj. téměř na umření) asi nebylo, byť míra "rozlámanosti" mé tělesné schránky je stále ještě poměrně značná. Soudím hlavně z toho, že mě tentokrát nikdo nenutil "změřit si teplůtku". Možná proto, že už zdáli bylo patrné, že žádnou asi nemám:-), byť odstín pod nosem může ještě stále konkurovat "krvavému západu Slunce". Ale na to prý stačí mastička Borozan :-)
se to vlastně v závěru minulého týdne stalo? Jak se mohlo dopustit, že jsem zůstal osamocený, bezbranný a ničím nekrytý proti těm volně šířícím se zhoubným bacilům či virům, které mě zákeřně přepadly a usadily se v mém já ve snaze maximálně mi těchto několik nejbližších dnů znepříjemnit? Pravda, již před cca dvěma týdny se kolem 
jednou plížily, ale to se mi je nějak podařilo zahnat. Tentokrát jsem to ale podcenil, byť i zde byla určitá možnost postavit se jim "zavčasu".Když se ale hned neujalo pár ločků kapalných švestiček značky "Kudy teče, tudy léčí" a ani zázvorový a zelený čaj podávaný v ne zcela obvyklém množství, nezabral, muselo to přijít. Během pondělního dopoledne dorazil, mj. nikým nezván, obávaný kašlík s rýmičkou a já s knedlíkem v krku dokončil jen v práci jen to nezbytné a hrrr do boje se ztrátou chuti na cokoli.Vlastně ne, prostředky domácí medicíny doplnila ještě porce "půlpalicové česnečky", takže už všichni kolem začali tušit, že je to zase tady. Pro dnešek byl použit stejný
léčebný model (mj. nedoporučovaný 8 z 10 lékařů). A tak s vírou, že zítřejší volný den bude tím dnem, kdy se tou "rintintidou lebo ako sa ta chitida volá" konečně vypořádám a tu bandu virů už konečně vyřídím i bez pomoci kyseliny hyaluronové a podobných prostředků, které v tomto období na nás ve svých reklamách chrlí pomalu všechny komunikační kanály, do sebe leju dnes poslední zelený čaj a vracím se zase pod deku, abych s využitím 
zítřejšího dne k doléčení ve čtvrtek už zase mohl směle čelit nástrahám okolní reality. A to při tom všem ještě můžu být rád, že mě to nepostihlo na duchu, jako tomu je asi u některých z našeho okolí. Třeba jedna paní primátorka nepamatující si nic ze závěru svého studia na VŠ skončeného před 4 roky, jeden pan ministr, kterému někdo (a on neví kdo) nabízel před 4 roky zajistit "turbostudium" na VŠ a jeden velitel policie (městské), který si ale nakonec vzpomenul, že svou "bakalářku" vlastně skoro celou opsal od kolegy, aby vzápětí se propadl zpět do stavu "ducha mdlého" a za to všechno obvinil VŠ, že to neodhalila a umožnila mu dokončit studium. Ale zpět k sobě. Už teď si musím přiznat, že tentokrát to zas tak strašné (tj. téměř na umření) asi nebylo, byť míra "rozlámanosti" mé tělesné schránky je stále ještě poměrně značná. Soudím hlavně z toho, že mě tentokrát nikdo nenutil "změřit si teplůtku". Možná proto, že už zdáli bylo patrné, že žádnou asi nemám:-), byť odstín pod nosem může ještě stále konkurovat "krvavému západu Slunce". Ale na to prý stačí mastička Borozan :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat