Vlastně nebylo tématem jen nedělního odpoledne, ale znělo už od soboty, kdy začala další rodinná sešlost, byť s trošku menším počtem "osazenstva". A tentokrát jsme nechali u plotny vyniknout odborníkům z hradecké Atlanty a my jsme pak už jen navázali večerním posezením v pergole u krbu. Jelikož nefoukalo, tak se to tam podařilo poměrně slušně vytopit, takže to nebylo jen o konzumaci špekáčků, ale i o následném posezení. Nejen my jsme si to užili, neb i pergola poté trošku "prokoukla", neb zmizely resp. byly konečně spáleny zbylé větve z jarního prořezu stromů, které tam zabíraly poměrně dost místa. Neděle už byla v podstatě od rána už v duchu odpolední "slávy" a následného domácího posezení u stolu plného různých dobrot. Tím, že se tato tradiční akce v podstatě téměř dva roky nekonala, tak těch nových občánků bylo více a hlavně už se až na jednoho nevešli do připravené kolébky. Proto se objevila nová rekvizita, houpací kůň. Ten naši Štěpánku zaujal tak, že se kolem mohlo dít cokoli, ale pro ni to bylo jen houpání se. I sám starosta při svém projevu se občas poohlédl, zda ji svým projevem nějak "neruší" :-) Nakonec se vše zvládlo, všichni si to užili a pokračování bylo až do pozdních večerních hodin už v kruhu rodinném. Naše oslavenkyně dostala k dárkům od obce i něco od domácích a vše si užívala tak, že byly i pochybnosti, kde se to v ní bere, když v podstatě nezůstala v klidu. Však večer do postýlky "padla za vlast". Byť to uvítání už pro ni bylo ve stavu "chodícím", nic to nemění na tom, že přání, ať se jí i dalším novým občánkům v obci a vlastně i na světě líbí, je stále aktuální. P.S. A myslím, že nám všem dnes ukázala, jak se toto přání má naplňovat :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat