Začínající dopoledním bazénem, mimochodem dnes nebyl budíček, spíše se nemohlo dospat půl osmé, abychom na snídani vyrazili hned po osmé a v bazénu byli co nejdříve po jeho otevření. Samozřejmě ale nechyběla před vstupem do něj hned po snídani návštěva herny. Oběd byl tentokrát hned vedle Ždákovského mostu v restauraci Staré Sedlo. Ani tentokrát se sice nabídka poledního menu nějak nepotkala s představami našich holčiček, ale nakonec jsme to opět nějak zvládli. Před odjezdem na Orlík jsme se ještě prošli po Žďákovském mostě, abychom si shora prohlédli, co způsobilo letošní sucho s přehradou. Hladina nejméně deset metrů pod normálem, což nepůsobilo zrovna optimisticky, že se to brzy zase srovná. Pak už po pár kilometrech následovalo parkoviště u zámku Orlík nad Vltavou, procházka parkem do přístavu, poté jeho obhlídka a na závěr i návštěva vyhlídky na přehradu přímo pod zámkem. Do přístavu jsme se ještě vrátili v čase odplutí jedné z lodí místní flotily směrem na Zvíkov, abychom se pak vydali stejným směrem s cílem vidět loď připlouvat do místního přístavu. To nakonec nedopadlo a pár minut. Ne, že by loď byla rychlejší, ale nás na cestě jednak zastavily na pár minut semafory řídící dopravu u rekonstrukce křižovatky před Zvíkovským Podhradím a také to, že Parkoviště hrad Zvíkov bylo plné, takže nás to stálo pár set metrů pěšky navíc z toho parkoviště na cestě před ním. Ale nakonec jsme si to vynahradili sledováním odplutí lodi až do doby, kdy se ztratila z našeho dohledu. Na výběžku jsme zvládli sestup písečným břehem až k vodě, přičemž část cesty dolů bylo možno využít i cesty z dlažebních kostek, která zde zůstala z dob, kdy tu ještě nebyla přehrada. Stejné platilo i o pár velmi zachovalých pařezech, které bylo možno spatřit na břehu. Pak krátká prohlídka okolí z hradeb a dvou dalších vyhlídek, aby v restauraci u Parkoviště hradu Zvíkov se vše ještě doplnilo zmrzlinou a cappuccinem a po pár set metrech i nákupem pár lahví z nabídky Pivovarského dvoru Zvíkov. Malinový Rarášek 11°, Zvíkovský Rarášek 11°, Zlatá Labuť 13° a Fest Bitter Ale 12° budou dobré dárečky při návratu. Cestou zpět do hotelu, byť to opět bylo o pár desítkách minut, to opět vypadalo na spánek, ale vidina objednané krupicové kaši s grankem a lentilkami připravené v kuchyňském koutku apartmánu hned po příjezdu žádnou únavu nakonec nepřipustila. Vždyť ještě čekala herna a tentokrát s odchodem hodně pozdě. Zítra dopoledne se nikam spěchat nemusí, takže na snídani stačí až v závěru času, kdy je zde poskytována. Potom herna a pak se uvidí, zda to bude Milevsko a program tam včetně oběda či zůstaneme v hotelu včetně oběda. Ať to bude tak či tak, od 15.00 čeká nejen bazén, ale kompletní místní wellness. Tj. bazén, vířivka a finská sauna. A pak už jen dokončení dne, k večeři vyžádaný "kuřízek s brkaší"a po krátkém odpočinku i poslední večerní herna. Vždyť v pátek dopoledne už odjíždíme domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat