Kolem osmé to ještě vypadalo, že se sníh uklidní a že zůstane u té trojky. Ale jeden míní a druhý mění, a tak když jsem o půl jedenácté otevřel domovní dveře, tak stačil jeden pohled, aby člověk zjistil, která bije. Těžký sníh zprohýbal všechny tuje i obě okrasné borovice a na dvoře ho ležela téměř desítka cm jak vymalovaná. Takže lopatu a koště do ruky, nejdříve oklepat keře a pak odházet vše nezbytné, aby se ráno dalo vyjet autem z garáže, dojít k brance a otevřít vrata. Ostatní snad už po odpolednách v příštích dnech nějak roztaje. Sice sněžení ještě neustalo, ale snad mě ráno nečeká ještě jednou stejná porce.
Žádné komentáře:
Okomentovat