Pel mel prvního dopoledne na Všemině

Vstávání do prvního celého pobytového dne bylo poměrně časné, způsobené zřejmě zvědavostí, jaké to tu je a jaké dobroty budou na snídaňové tabuli. Pro nás také, zda nebudeme nakonec muset využít „železnou rezervu“, tedy tvaroháček, který máme pro jistotu v lednici.  Ale nebylo to nutné, naopak pokud jej nechceme vézt domů, tak jej bude muset někdo z nás asi sníst J A určitě to nebude Ali, neb jak to tak vypadá, s jídlem bychom se, když „bude mít náladu“, zde mohli vždy obejít. Ráno přišlo první na pořad samozřejmě dětské hřiště (jak jinak) a pak výroba masek na večerní karneval. Jelikož u toho postačil dozor jen jedné dospělé osoby, jak se zde v propozicích místních animátorů  píše, vypravil jsem se na obhlídku okolí nakonec jen já. A trošku jsem „přitlačil“, neb jsem se sice chtěl podívat do kraje z vyhlídky na Kopřivné, ale nechtěl jsem být pryč dlouho. Čekalo nás totiž první seznámení s místním bazénem (voda 21,8°C) a taky trošku časnější oběd, aby Ali nešla na odpolední Aquazumbu s animátory s plným žaludkem. Zato já jsem si jej nacpal, neb jsem nějak neodhadl, že místní Valašský borůvkový knedlík, je sice jen jeden, ale tak velký, že tvarohový posyp s rozpuštěným máslem a navrch ještě s borůvkami kolem kolem něj pomalu přetékal i z hlubokého talíře. A to jsem jej ani nakonec nesnědl celý!