Návrat z dovolené do obvyklého pracovního rytmu byl tentokrát "postupný", byť na ten opravdový relax na "rozhraní" obou stavů bylo jen nedělní odpoledne. Pak už nastoupilo pondělí, a jako obvykle, se všemi plusy i minusy, co návrat z dovolené přináší. Pro symbolické vyjádření dojmů z jednoho pracovního jednání bych použil první fotografii vlevo. Jak trefné. Pak už následoval třídenní pražský zápřah s cílem zvládnout toho v tomto týdnu tam co nejvíce, aby příští týden tam bylo nutno jet jen k těm nejdůležitějším věcem a v závěru týdne si vzít dovolenou na rodinnou událost tohoto roku. Takže Praha tentokrát byla co do "zápřehu" rekordní a navíc, rekordní (aspoň pro letošní rok) byla i dnešní cesta zpět. Proč zrovna já, když se mi podaří si svůj denní program konečně zase jednou v ten poslední den pražského úřadování v tomto týdnu zkrátit, musím zůstat viset v koloně na D11. P.S. A cestou z jedné večeře se našla chvilka podívat se nejen, kolik vody je ve Vltavě, ale cestou zpět si srovnat v hlavě i události z poslední doby. A když se zrovna člověk vrací z Podolky, tak jak jinak, než cestou přes Vyšehrad. 
Žádné komentáře:
Okomentovat