Já chci jít na strašení

 Krátké podvečerní setkání s asijským folklórem (soubor z Macaa) bylo zajímavým zážitkem pro všechny shromážděné na parkovišti před hotelem, kde se vystoupení odehrálo. Zejména když umělci trošku přizpůsobili jeho konec a do svého vystoupení vtáhli i ty nejmenší diváky, kteří si s nimi užili závěrečné taneční skladby. Ti pak po skončení jejich vystoupení jim předvedli, co (samozřejmě nejen za pobytu zde) zvládají na trampolíně. Někteří k tomu ještě přidali večerní kolečko na ponících. S příchodem tmy pak přišla na přetřes otázka, kdo nakonec vyrazí s animátory a doprovodem na Stezku odvahy. Nakonec se dala dohromady poměrně početná skupinka dětí v doprovodu s dospělými a potěšující zprávou je, že i my „jdeme do toho“. Tak GOOD LUCK, jak prohodil jeden tatínek směrem ke své ratolesti doprovázené maminkou, sedíce ve venkovní zahrádce hotelu bez známky toho, že by se měl v nějaké dohledné době odsud zvednout od plného půllitru piva.