Mrazivé ráno mne nejdříve posadilo k televizi, abych se pokochal nejen zimními krásami Jizerských hor, ale hlavně se podíval, jak tam "běžkují" profíci v rámci letošní 54. ČEZ Jizerské 50. A byť ten letošní ročník byl díky tomu "divnému času" specifický a hlavně mu chyběla ta atmosféra tvořená spojením s masovou účastí hobíků v rámci jednoho závodu, bylo i tentokrát nejen na co se jak koukat, tak si i v řadě momentů připomenout i svou loňskou zkušenost. Na rozdíl od loňska se do závodu ještě přihlásil poměrně slušný mráz, což se projevilo i na výstroji většiny účastníků, takže skvělý výkon od všech zúčastněných. S doběhem prvních zákazníků jsem se i já přepnul a do poledního času jsem si šel ještě na chvilku něco do sněhu "nakreslit". Tentokrát ten námět byl dán dnešním dnem, tedy svátkem sv. Valentýna. Odpoledne nás téměř jasná obloha a teplota mnohem blíže k nule než ráno vylákala ven. A to až do obvyklého času odpoledního cappuccina ven. I tentokrát jsme na chvilku opustili "okruh" a svezli se na té mírně svažité části pole před lesem Pašátem. V nevyhlášené soutěži o nejvyšší rychlost jsem, byť jsem se snažil", obsadil pěkné druhé místo. Zřejmě to bylo tím, že jsem se trošku více bořil na místech, kde bylo více sněhu. Jinak na dnešní noc opět spíše věřím Aladinovi, ale pořád to nebude "lepší" než ta dvanáctka minus. Do dalších dnů se už ale Aladin s Nory potkává, což znamená, že by za humny už mohla být pondělkem resp. úterním dopolednem "konečná". Ale uvidíme, jak jsem už psal, maximální spokojenost spolu s takovou očekávkou už byla po lednovém místním běžkování. Takže vše "navíc" už je jen plus. Dnes už jsem si žádnou "dokumentaci" dosažení další mety, tentokrát 200 km, nedělal a počkám až na to, až to pro letošek za humny "zabalím".
Žádné komentáře:
Okomentovat