Tedy doslova jen pár hodin po skončení místního léta a navíc v podvečerním čase, neb sraz ke společné vycházce do centra byl o půl páté. Ta půlhodina po příjezdu do hotelu na to, aby se člověk dal trošku dohromady po tom všem cestování včetně odpoledního poznávání města před vlastním ubytováním, nakonec stačila a jelikož hotel je v samém centru města, tak nebylo třeba moc kroků, abychom se ocitli na jeho jedné z hlavních ulic a hned tam začali prohlídku jeho centra. Té ulice, která nese jméno Queens Street. Musím říci, že už cestou do přístavu bylo stále na co se dívat, což se projevilo i v počtu pořízených fotografií. Ono to vlastně nebylo jiné ani kolem té polední návštěvy na Mt Eden, kolem pláže pod Falstaff Terrace a na Mt Victoria. Nakonec ty asi nejlépe dokumentují ten celý podvečer ve městě. Pro ty, komu "nestačí" dívat se na město jen z úrovně ulice či hladiny moře, tu mají Sky Tower se svými několika návštěvními patry, do kterých se člověk dopraví několika výtahy. Byť jsme tu logiku pořadí jejich návštěv s využitím výtahů nakonec zvládli, úplně mi to jasné, jak to tu funguje, nebylo. Nejprve do 60. patra, pak do 53. , abychom pak v tom 51. návštěvu zakončili a sjeli zase dolů. Co na tom nebylo jasné? Jen to, že jednou jede ten samý výtah až dolů a někdy z něj bylo třeba před jízdou dolů ještě jednou vystoupit a počkat si. až znova, a možná ten samý, odněkud přijede. Aspoň tak mi to připadlo. Ale nechme pochyb, rozhledy přímo parádní, takže k tomu, co jsme již z města viděli ať již z poledních návštěv Mt Eden a Mt Victoria, či z vycházky do přístavu, jsme si při slušné viditelnosti doplnili to ostatní pohledy z věže. A byť Auckland není tím hlavním městem, neformálně jej za centrum Nového Zélandu asi považovat lze. U paty věže pak nezbylo, než už jen "dořešit" nějaké to doplnění energie, pak návrat na hotel a doplnit i přípravu na zítra, kdy nás, jak jsem již psal v minulém příspěvku, čeká poloostrov Coromandel. Tefy hlavně vyndat ty správné věci z kufru a moc jeho obsah nerozházet, neb ráno se bude opět zavírat. Jelikož zítra bude možno si snídani zakoupit v hotelu, odpadlo chystání něčeho na cestu a dopoledne. A jelikož nás to trošku "táhlo" na hotel si po tom všem, co jsme absolvovali hlavně ve vzduchu od večera 27.2., co nejdříve odpočinout, volba padla na něco do ruky. Přesněji na návštěvu Turka v jeho bistru. Ale ne toho našeho, Filipa :-) A rovnou kebab "take away", mj. abychom si rovnou zvykali, že tento druh občerstvení, tedy s sebou, bude v našem putování po NZ poměrně častý. Stejně tak jako tomu bude u kávy, většinou do kelímku, neb jak hned na začátku řekl náš průvodce a řidič Jakub, na žádné vejce Benedikt nebo na nějaké vysedávání po hospodách apod. nebude přes den čas :-)) A že toho byla pořádná "valenice", tak rozpůlením se zrovna vyřešilo i občerstvení na zítřejší dopoledne. Teď tedy vybalit to nejnutnější z kufrů a věřit, že oba mobily s budíky nastavenými na 6:15 hod. nezklamou a ráno nezaspíme. P.S. Neměl by to být i přes ten časový posun půl dne zas takový problém, neb díky tomu, že oba lety byly na "naši noc", tak v podstatě zatím žádný velký spánkový dluh nemáme. Takže bude stačit už "jen" zvládnout ten posun. A o tom to celé je :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat